Článek je sice převážně určen pro budoucí maturanty, ale myslím si, že inspiraci v něm mohou najít všichni 😉
Možná si říkáte, jestli jsem se nezbláznila a proč byste si tohle měli číst teď, když vám právě začaly prázdniny. Chápu. Taky bych ve chvíli, kdy si představuju, jak se budu dva měsíce válet u bazénu a lítat po lukách 😊 (lukách! znamená loukách, ne po klukách!) ani náhodou nechtěla přemýšlet o škole.
Ale nebojte, já vám nechci připomínat školní povinnosti. No, možná jen trochu 😏 Chtěla bych se v dnešním článku věnovat povinné četbě k maturitě z českého jazyka. Vím, to je to poslední, co chcete slyšet poslední prázdniny před obávanou maturitou. Ale právě proto, že se hodně lidí maturity obává, je tohle snadný krok, jak předejít ještě většímu stresování před zkouškou dospělosti.
Samozřejmě si říkáte, že to je ještě daleko a máte na všechno dost času. Ale buďme upřímní, pokud si chcete alespoň něco z povinné četby přečíst (nejsem tak naivní, abych si myslela, jak si všichni studenti přečtou všech 20 knížek 😏), třeba pro dobrý pocit nebo pro pocit větší jistoty, myslím, že je nejvyšší čas začít. A kdy jindy budete mít víc času na čtení než v létě? I když máte program naplánovaný k prasknutí - brigády, dovolené, párty, určitě si najdete volnou chvilku, třeba u bazénu nebo při cestě za zážitky, spíš teď než pár měsíců před maturitou.
Sepsala jsem vám svůj seznam knížek, které jsem přečetla. Ano, přiznávám, četla jsem poctivě všech 20 knížek a možná nějaké navíc. Nestydím se za to, i když vím, že spousta lidí třeba ráda čte, ale už jen proto, že je to nařízený seznam a má přívlastek povinný, tak se četbě pro maturitu vyhnuli obloukem. A to si myslím, že je škoda. Proč zatracovat některé knížky jen pro to, že jsou na nějakém seznamu ze školy. Všechny přece nemusí být špatné, naopak se mezi starší literaturou dají najít zábavné i vážné skvosty.
Dokonce, když jsem viděla aktuální seznamy, tak se je školy snaží obnovovat a přizpůsobovat moderní literatuře. Ale určitě sami chápete, že nemůžete maturovat jen z Harryho Pottera nebo dívčích románků. A já si myslím, že česká klasika, jako je Kytice či Máj, ještě nikomu neublížila.
Abych se konečně dostala k tomu seznamu. My jsme ho měli rozdělený podle období, je možné, že ve vaší škole to máte jinak:
I. Světová a česká literatura do konce 18. století
Bible pro děti – Starý zákon – 304 s.
Romeo a Julie – William Shakespeare – 113 s.
Lakomec – Molière – 88 s. – vzpomínám si, že jsem viděla i divadelní představení
Robinson Crusoe – Daniel Defoe – 512 s. – záleží, kterou po vás ve škole požadují, protože převyprávění od J. V. Plevy má jen 216 s.
II. Světová a česká literatura 19. století
Jak je důležité míti Filipa – Oscar Wilde – 96 s. – také jsem byla i na divadelním představení a byla jsem z něho snad víc zmatená než z knížky 😊
Máj – Karel Hynek Mácha – 56 s. – kdybych celý příběh neznala, asi bych ho z knížky nepochopila
Kytice – Karel Jaromír Erben – 160 s. – snad každý umí odrecitovat alespoň kousek Polednice, a při čtení se mu vybaví i další velmi známé básně
Maryša – A. a V. Mrštíkové – 86 s. – kdo by neznal kafe od Žida, i když třeba nevěděl, že je to z této hry
III. Světová literatura 20. a 21. století
Sbohem armádo – Ernest Hemingway – 292 s.
Petr a Lucie – Romain Rolland – 96 s. – dojemný smutný příběh dvou mladých lidí, kteří se potkali za dob války v Paříži
Na západní frontě klid – Erich Maria Remarque – 174 s. – hodně surrealisticky popsané, dodnes se mi vybavuje pasáž s koněm, z kterého vylézala střeva, takže asi spíš pro silnější povahy (a zrovna tahle byla TA moje u maturity)
Horalka – Alberto Moravia – 276 s. – k této knížce se váže taková historka, četla jsem ji o prázdninách, a protože už jsem ji četla dlouho a chtěla ji mít co nejdříve dočtenou, lehla jsem si na celé odpoledne na deku a četla a četla, až jsem si při tom spálila stehna😏
Kdo chytá v žitě – Jerome David Salinger – 146 s. – pro mě nudný příběh o chlapci, který se vydává ze školy na cestu domů
IV. Česká literatura 20. a 21. století
R. U. R. – Karel Čapek – 102 s. – zajímavý příběh, který je podle mě velice nadčasový a dá se aplikovat do jakékoli doby (víte, že slovo robot je českého významu, a vymyslel ho právě Čapek?)
Rozmarné léto – Vladislav Vančura – 102 s. – do malého městečka přijíždí cirkus s krásnou akrobatkou, a všichni místní muži jsou z ní paf. Tahle knížka vás ale překvapí už při hledání mezi ostatními, protože má velikost "kapesního" vydání. Jde o humorný příběh, který je ale vyprávěn archaickým stylem, což může být pro někoho překážka při čtení.
Bylo nás pět – Karel Poláček – 220 s. – možná ještě známější než kniha, je televizní zpracování s Oldřichem Navrátilem a Dagmar Havlovou, ale opět se seriál od knížky trochu liší
Zbabělci – Josef Škvorecký – 370 s.
Ostře sledované vlaky – Bohumil Hrabal – 58 s. – sexuální harašení na vlakovém nádraží na pozadí odehrávající se války. Také existuje filmové zpracování.
Blues pro bláznivou holku – Václav Hrabě – 258 s. – nejznámější básní se stala Variace na renesanční téma, díky zhudebnění Vladimíra Menšíka, i další básně ale byly zhudebněny. Hrabě zemřel nešťastnou náhodou již v 25 letech, proto se také nedožil žádného vydání svých sbírek, všechny vyšly až posmrtně.
Smrt krásných srnců – Ota Pavel – 113 s. – opět bylo dílo i zfilmováno, a jako většina filmů, kde hrál Rudolf Hrušínský, i tady se mísí vtip s melancholií a smutkem. Pavel zde popisuje své dětství a život, stejně jako v knize Jak jsem potkal ryby.
Báječná léta pod psa – Michal Viewegh – 238 s. – po 10 letech napsal Viewegh pokračování s názvem Báječná léta s Klausem. Když jsem četla Báječná léta pod psa, moc jsem si nedokázala představit verandu, v které měla rodina pobývat, i proto jsem byla zvědavá na film. A upřímně se mi film líbil víc než kniha. Od Viewegha jsem četla ještě Andělé všedního dne a Výchova dívek v Čechách, ale nějak mi jeho knihy nesedí.
Hovno hoří – Petr Šabach – 136 s. – při čtení této knihy mi začaly být některé povídky dost povědomé, po krátkém pátrání jsem zjistila, že na motivy této knihy natočil Jan Hřebejk Pelíšky
Uvedla jsem vám i počet stránek (podle vydání se může trochu lišit, ale pro orientaci to stačí), protože, co si budeme povídat, i to je důležité kritérium při rozhodování v knihovně 😉 Jak sami můžete vidět, není to tak náročná četba. A při vypisování jsem zjistila, že mi dokonce dvě knížky přebývají. Mám tušení, že jsem si do seznamu k maturitě pak nenapsala Bibli a Filipa, ale nejsem si jistá.
Někoho pravděpodobně napadnou filmová zpracování příběhů. Berte to už jako nejkrajnější řešení, protože kdo někdy četl knihu a následně viděl film, dokáže si představit, jak moc je film osekaný, zkrácený a pozměněný. Ale klidně bych vám doporučila audioknihy. Můžete využít čas při jiné činnosti, a zvládnete tak dvě mouchy jednou ranou 😊 A další výborná věc, kterou jsem, bohužel, objevila teprve nedávno, jsou eknihy na stránce Databazeknih.cz, kde jich, právě z povinné četby, mají spoustu ke stažení zdarma.
Ale i kdybych na to přišla dříve, stejně bych eknihy asi nevyužila, pořád dávám přednost papírovému vydání v ruce. Vlastně jsem ještě žádnou audioknihu ani eknihu nezkoušela.
Z kategorie „povinné četby“ jsem přečetla i další knihy, jako např. Malý princ, Sluha dvou pánů, Kočka na rozpálené plechové střeše, Krysař, Jana Eyrová, Sen noci Svatojánské, Manon Lescaut, My děti ze stanice Zoo, Oliver Twist (v AJ, což bylo podstatně kratší, pamatuju si, že jsem měla dokonce doma půjčenou českou verzi, ale nějak jsem se k ní neodhodlala), Marinka, Jak jsem potkal ryby, Válka s mloky, Směšné lásky, Na Větrné hůrce, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Z deníku sedmnáctileté Perly Sch., Dita Saxová, Občanský průkaz.
Četla jsem je dobrovolně, protože mě zajímaly. Samozřejmě, že některé se mi líbily, některé míň, a s některými jsem měla problém dobrat se konce. Ale určitě je škoda „historickou“ literaturu zatracovat jen pro to, že jsme se o ní učili ve škole. Naopak bych si ráda ještě další, velmi doporučované a chválené knihy přečetla. Mimo jiné třeba Lolitu, Dekameron, Sophiinu volbu nebo 1984.
V budoucnu mám v plánu se ještě povinné četbě více věnovat, například bych chtěla napsat článek s doporučením, které knihy by zvládli přečíst i kluci a mohly by je i bavit 😉
Jak jste na tom s povinnou četbou vy? Čtete, četli jste, nebo jen, když o tom slyšíte, naskáčou vám pupínky? 😊 A kdo četl, jakou knihu by klidně doporučil i těm už školou nepovinným?
Možná si říkáte, jestli jsem se nezbláznila a proč byste si tohle měli číst teď, když vám právě začaly prázdniny. Chápu. Taky bych ve chvíli, kdy si představuju, jak se budu dva měsíce válet u bazénu a lítat po lukách 😊 (lukách! znamená loukách, ne po klukách!) ani náhodou nechtěla přemýšlet o škole.
Samozřejmě si říkáte, že to je ještě daleko a máte na všechno dost času. Ale buďme upřímní, pokud si chcete alespoň něco z povinné četby přečíst (nejsem tak naivní, abych si myslela, jak si všichni studenti přečtou všech 20 knížek 😏), třeba pro dobrý pocit nebo pro pocit větší jistoty, myslím, že je nejvyšší čas začít. A kdy jindy budete mít víc času na čtení než v létě? I když máte program naplánovaný k prasknutí - brigády, dovolené, párty, určitě si najdete volnou chvilku, třeba u bazénu nebo při cestě za zážitky, spíš teď než pár měsíců před maturitou.
Sepsala jsem vám svůj seznam knížek, které jsem přečetla. Ano, přiznávám, četla jsem poctivě všech 20 knížek a možná nějaké navíc. Nestydím se za to, i když vím, že spousta lidí třeba ráda čte, ale už jen proto, že je to nařízený seznam a má přívlastek povinný, tak se četbě pro maturitu vyhnuli obloukem. A to si myslím, že je škoda. Proč zatracovat některé knížky jen pro to, že jsou na nějakém seznamu ze školy. Všechny přece nemusí být špatné, naopak se mezi starší literaturou dají najít zábavné i vážné skvosty.
Dokonce, když jsem viděla aktuální seznamy, tak se je školy snaží obnovovat a přizpůsobovat moderní literatuře. Ale určitě sami chápete, že nemůžete maturovat jen z Harryho Pottera nebo dívčích románků. A já si myslím, že česká klasika, jako je Kytice či Máj, ještě nikomu neublížila.
Abych se konečně dostala k tomu seznamu. My jsme ho měli rozdělený podle období, je možné, že ve vaší škole to máte jinak:
I. Světová a česká literatura do konce 18. století
Bible pro děti – Starý zákon – 304 s.
Romeo a Julie – William Shakespeare – 113 s.
Lakomec – Molière – 88 s. – vzpomínám si, že jsem viděla i divadelní představení
Robinson Crusoe – Daniel Defoe – 512 s. – záleží, kterou po vás ve škole požadují, protože převyprávění od J. V. Plevy má jen 216 s.
II. Světová a česká literatura 19. století
Jak je důležité míti Filipa – Oscar Wilde – 96 s. – také jsem byla i na divadelním představení a byla jsem z něho snad víc zmatená než z knížky 😊
Máj – Karel Hynek Mácha – 56 s. – kdybych celý příběh neznala, asi bych ho z knížky nepochopila
Kytice – Karel Jaromír Erben – 160 s. – snad každý umí odrecitovat alespoň kousek Polednice, a při čtení se mu vybaví i další velmi známé básně
Maryša – A. a V. Mrštíkové – 86 s. – kdo by neznal kafe od Žida, i když třeba nevěděl, že je to z této hry
III. Světová literatura 20. a 21. století
Sbohem armádo – Ernest Hemingway – 292 s.
Petr a Lucie – Romain Rolland – 96 s. – dojemný smutný příběh dvou mladých lidí, kteří se potkali za dob války v Paříži
Na západní frontě klid – Erich Maria Remarque – 174 s. – hodně surrealisticky popsané, dodnes se mi vybavuje pasáž s koněm, z kterého vylézala střeva, takže asi spíš pro silnější povahy (a zrovna tahle byla TA moje u maturity)
Horalka – Alberto Moravia – 276 s. – k této knížce se váže taková historka, četla jsem ji o prázdninách, a protože už jsem ji četla dlouho a chtěla ji mít co nejdříve dočtenou, lehla jsem si na celé odpoledne na deku a četla a četla, až jsem si při tom spálila stehna😏
Kdo chytá v žitě – Jerome David Salinger – 146 s. – pro mě nudný příběh o chlapci, který se vydává ze školy na cestu domů
IV. Česká literatura 20. a 21. století
R. U. R. – Karel Čapek – 102 s. – zajímavý příběh, který je podle mě velice nadčasový a dá se aplikovat do jakékoli doby (víte, že slovo robot je českého významu, a vymyslel ho právě Čapek?)
Rozmarné léto – Vladislav Vančura – 102 s. – do malého městečka přijíždí cirkus s krásnou akrobatkou, a všichni místní muži jsou z ní paf. Tahle knížka vás ale překvapí už při hledání mezi ostatními, protože má velikost "kapesního" vydání. Jde o humorný příběh, který je ale vyprávěn archaickým stylem, což může být pro někoho překážka při čtení.
Bylo nás pět – Karel Poláček – 220 s. – možná ještě známější než kniha, je televizní zpracování s Oldřichem Navrátilem a Dagmar Havlovou, ale opět se seriál od knížky trochu liší
Zbabělci – Josef Škvorecký – 370 s.
Ostře sledované vlaky – Bohumil Hrabal – 58 s. – sexuální harašení na vlakovém nádraží na pozadí odehrávající se války. Také existuje filmové zpracování.
Blues pro bláznivou holku – Václav Hrabě – 258 s. – nejznámější básní se stala Variace na renesanční téma, díky zhudebnění Vladimíra Menšíka, i další básně ale byly zhudebněny. Hrabě zemřel nešťastnou náhodou již v 25 letech, proto se také nedožil žádného vydání svých sbírek, všechny vyšly až posmrtně.
Smrt krásných srnců – Ota Pavel – 113 s. – opět bylo dílo i zfilmováno, a jako většina filmů, kde hrál Rudolf Hrušínský, i tady se mísí vtip s melancholií a smutkem. Pavel zde popisuje své dětství a život, stejně jako v knize Jak jsem potkal ryby.
Báječná léta pod psa – Michal Viewegh – 238 s. – po 10 letech napsal Viewegh pokračování s názvem Báječná léta s Klausem. Když jsem četla Báječná léta pod psa, moc jsem si nedokázala představit verandu, v které měla rodina pobývat, i proto jsem byla zvědavá na film. A upřímně se mi film líbil víc než kniha. Od Viewegha jsem četla ještě Andělé všedního dne a Výchova dívek v Čechách, ale nějak mi jeho knihy nesedí.
Hovno hoří – Petr Šabach – 136 s. – při čtení této knihy mi začaly být některé povídky dost povědomé, po krátkém pátrání jsem zjistila, že na motivy této knihy natočil Jan Hřebejk Pelíšky
Uvedla jsem vám i počet stránek (podle vydání se může trochu lišit, ale pro orientaci to stačí), protože, co si budeme povídat, i to je důležité kritérium při rozhodování v knihovně 😉 Jak sami můžete vidět, není to tak náročná četba. A při vypisování jsem zjistila, že mi dokonce dvě knížky přebývají. Mám tušení, že jsem si do seznamu k maturitě pak nenapsala Bibli a Filipa, ale nejsem si jistá.
Někoho pravděpodobně napadnou filmová zpracování příběhů. Berte to už jako nejkrajnější řešení, protože kdo někdy četl knihu a následně viděl film, dokáže si představit, jak moc je film osekaný, zkrácený a pozměněný. Ale klidně bych vám doporučila audioknihy. Můžete využít čas při jiné činnosti, a zvládnete tak dvě mouchy jednou ranou 😊 A další výborná věc, kterou jsem, bohužel, objevila teprve nedávno, jsou eknihy na stránce Databazeknih.cz, kde jich, právě z povinné četby, mají spoustu ke stažení zdarma.
Ale i kdybych na to přišla dříve, stejně bych eknihy asi nevyužila, pořád dávám přednost papírovému vydání v ruce. Vlastně jsem ještě žádnou audioknihu ani eknihu nezkoušela.
Z kategorie „povinné četby“ jsem přečetla i další knihy, jako např. Malý princ, Sluha dvou pánů, Kočka na rozpálené plechové střeše, Krysař, Jana Eyrová, Sen noci Svatojánské, Manon Lescaut, My děti ze stanice Zoo, Oliver Twist (v AJ, což bylo podstatně kratší, pamatuju si, že jsem měla dokonce doma půjčenou českou verzi, ale nějak jsem se k ní neodhodlala), Marinka, Jak jsem potkal ryby, Válka s mloky, Směšné lásky, Na Větrné hůrce, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Z deníku sedmnáctileté Perly Sch., Dita Saxová, Občanský průkaz.
Četla jsem je dobrovolně, protože mě zajímaly. Samozřejmě, že některé se mi líbily, některé míň, a s některými jsem měla problém dobrat se konce. Ale určitě je škoda „historickou“ literaturu zatracovat jen pro to, že jsme se o ní učili ve škole. Naopak bych si ráda ještě další, velmi doporučované a chválené knihy přečetla. Mimo jiné třeba Lolitu, Dekameron, Sophiinu volbu nebo 1984.
V budoucnu mám v plánu se ještě povinné četbě více věnovat, například bych chtěla napsat článek s doporučením, které knihy by zvládli přečíst i kluci a mohly by je i bavit 😉
Jak jste na tom s povinnou četbou vy? Čtete, četli jste, nebo jen, když o tom slyšíte, naskáčou vám pupínky? 😊 A kdo četl, jakou knihu by klidně doporučil i těm už školou nepovinným?
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář :)