Pojďme žít pro maličkosti







Žijete život jen pro víkendy, dovolenou, volné dny? Celý rok se těšíte na zaslouženou dovolenou, až nebudete muset konečně nic dělat? Celý týden si každé ráno opakujete, ať už je pátek? Těšíte se jen na ty „velké“ události, které vás v životě čekají? Máte dojem, že si užíváte života jen, když si zajdete na drahou večeři, do kina, divadla, na koncert, zajedete na výlet?

A nepřijde vám to málo?

Vždyť tyhle „velké“ věci zabírají pouze malou část našich životů. A co ten zbytek? To jen přežíváte? A není to škoda? Nemáte pocit, že se o hodně okrádáte? Nebylo by lepší se mít každý den na co těšit? Každý den mít z něčeho radost? Zažívat ty pocity, které máte při volném víkendu, nebo dovolené, častěji než jen párkrát do roka?

Možná vás napadne myšlenka, že vy ale nemáte čas ani peníze na to, abyste na ty drahé večeře chodili každý večer, nebo abyste každý víkend byli na nějaké akci, a každý měsíc na dovolené. To je naprosto v pořádku, o tom tu taky řeč vůbec není. 


 
Ale co to takhle otočit? Co si z těch velkých událostí vzít to, co se nám na nich líbí, to příjemné, co při nich cítíme, a zkusit si to přesunout do každodenního života, který přece jen v našich životech převažuje. A k té původní myšlence, však ty nejlepší věci jsou stejně zadarmo.

Co si takhle život zaplnit radostnými a příjemnými maličkostmi, až se dostaneme do bodu, kdy pro nás dovolená nebude znamenat vyvrcholení celého roku, ale bude to pro nás „jen“ třešnička na dortu za rokem, kdy jsme si užívali každý den.

Stačí se každý den jen na pár vteřin zastavit a uvědomit si daný okamžik, zastavit ten automat, na který jedeme, a začít vnímat. Ráno si můžeme otevřít okno a zaposlouchat se do zpěvu ptáků, nebo si uvědomit svěžest čerstvého vzduchu. V práci se můžeme na pár vteřin zahledět z okna a jen tak pozorovat okolí, a dát hlavě odpočinout od pracovních úkolů.

Můžeme se celý den těšit na to, že si po práci uvaříme dobrou večeři, sejdeme se s přáteli, nebo si užijeme večer s knížkou. Uvědomíme si ten příjemný pocit, když usínáme a probouzíme se s někým, koho máme rádi. Když projdeme kolem květiny, kterou jsme dostali, přičichneme si k ní a vzpomeneme si na člověka, od kterého jsme ji dostali. 


 
Když budeme večer procházet kolem okna, zastavíme se a všimneme si, jak krásně se obloha zbarvila při západu slunce. Nebo, když máme možnost, vyjdeme alespoň na pár minut ven, nebo aspoň na balkon, nadýchat se toho vzduchu a užít si té poklidné atmosféry, která vždy při zlaté hodince přichází.

A takových maličkostí si můžeme do života přinést miliony. Stačí si je nastavit podle našich pocitů, podmínek a potřeb. A pak si večer můžeme připomenout, co nám za ten den udělalo radost, kdy jsme cítili ten hřejivý pocit, co nám vykouzlilo úsměv na tváři. A pokud si na nic nevzpomeneme? Nevadí, zítra je taky den, a dáme si na to větší pozor.

Tak co nám brání v tom to alespoň vyzkoušet? Jedna maličkost denně. Pár vteřin. To si snad ve svých životech najdeme každý. Stačí jen chtít, trochu změnit svoje nastavení mysli, a časem si uvědomíme, že už to děláme automaticky, že je to něco, co k životu potřebujeme. A hlavně nezapomeňme, ty nejlepší věci jsou zadarmo.

Komentáře