Nikdy nebudu jako ona

Znáte ten pocit, když vás vaše máma objímá, čte pohádky na dobrou noc, utírá vám slzy po prvním rozchodu? Když vám fouká na odřené koleno, říká, že všechno bude zase dobrý. Když vás poprvé vezme do salonu, abyste si vybraly šaty do tanečních, a pak si to ještě zopakujete na maturitní ples, a nakonec na svatbu. Když vás poprvé vezme ke své kadeřnici na pořádné stříhání.

Když se vám opatrně snaží naznačit, že tenhle kluk nebude ten pravý pro vás, ale vy ji neposloucháte. Když se dostanete do puberty a nechcete od ní slyšet vůbec nic. Když vám její rady i připomínky chybí, ale stydíte se to říct. Když se jí můžete svěřit se vším, i přesto, že je to vaše máma. Když chcete, až budete dospělé, být jako ona. Znáte tyto pocity? Já ne. 

 

Já nikdy takový vztah s mámou neměla. Nikdy jsem od ní neslyšela slovy podpory, chvály nebo útěchy. Nikdy mi neřekla neboj, to zas bude dobrý. Nikdy jsem od ní neslyšela žádné vlídné slovo. Neznám teplo matčiny náruče. Neznám, jaké to je, když vás máma někam vypravuje, strojí a češe. Nevybavuju si moment, kdy by se mě vůbec nějak dotkla. Moje máma byla všechno, jen ne máma.

A já si tohle všechno teď uvědomuji nejvíc, kdy jsem si uvědomovala. A proč? Protože jsem těhotná, pod srdcem mi roste další člověk. A víte, co to bude? Ano, holka. Já budu mít dceru. Jako by to nebylo jedno, jestli holka nebo kluk. Je to jedno, ale z nějakého důvodu mě ta dcera mnohem víc smetla.

Od té doby, co jsem se to dozvěděla, nemyslím na nic jiného. Budu jí dobrou mámou? Umím to vůbec? A jak bych vůbec mohla, když já mateřskou lásku nepoznala. Není to něco, co bych se měla učit od té své? Jak můžu někomu dávat mateřskou lásku, když jsem sama žádnou nedostávala? Je to vůbec možné? 

 

Je možné někoho tak moc milovat, i když jsem sama milovaná nebyla? Strašně se bojím. Bojím se o ni. Bojím se o sebe. Bojím se o nás. Nechci být jako moje máma. Ale co když to mám někde v sobě? Co když je to dědičné? Co když ani já neumím dávat mateřskou lásku?

Nechci, aby moje dcera prožívala to, co já. To nemůžu dovolit, to nedopustím. Nikdy jí nedám pocit, že je nechtěná, že je na obtíž, že mi zkazila život. Potřebuju tuhle kletbu zrušit. Tak moc chci být jiná, a budu. Nic jiného nepřichází v úvahu. Nikdy nebudu jako moje matka. Budu tou nejlepší mámou, co budu umět. Každé dítě by mělo mít milující mámu, ať je jakékoli. Každé dítě má nárok na mateřskou lásku, na hromadu lásky, něhy, pohlazení, bezpečí a jistoty. Slibuju, že ti dám všechno to, co já nikdy neměla.