Na věku nezáleží...nebo?

 

 

 

 

Myslíte, že záleží na věku, kdy potkáte svého životního partnera?

Jestli to bude ve dvaceti, třiceti, padesáti, sedmdesáti? Záleží na tom?

Říká se, že na věku nezáleží. Ale je tomu opravdu tak? Rozhodně je rozdíl, jestli toho pravého potkáte ve dvaceti nebo v sedmdesáti. Nemyslím tím rozdíl v lásce, i když tam už pravděpodobně taky věkem a nabytými zkušenostmi nějaké rozdíly vzniknou.

Mám na mysli to, že spolu zažijete jinou životní etapu. Když svou lásku potkáte do třiceti, čtyřiceti, máte možnost založit spolu rodinu, žít rodinný život. Tohle už v šedesáti nezažijete, tam budete mít pravděpodobně každý už svou rodinu. Ale rozhodně není ani jedno špatně, nebo dobře, jen je to jiné. 

 

Myslíte, že můžete už ve dvaceti, nebo ještě dřív, potkat svého životního partnera, se kterým vydržíte celý život? Dřív to tak rozhodně šlo, a i teď pár takových výjimek je. Když si jsou dva souzeni, tak jim to vydrží i přes všechny překážky.

Většině ale první lásky nevydrží na celý život, a je to docela pochopitelné. Jsou to dva mladí lidé, kteří se ještě hledají a poznávají sami sebe, natož toho druhého. A často se stane, a je to přirozené, že v určité fázi se jejich životní pohledy a představy o budoucnosti rozejdou, a rozdělí se tak i jejich životní cesty. Rozhodně je to pro oba lepší řešení, než kdyby se jeden rozhodl, že se podřídí a přizpůsobí tomu druhému. Ve výsledku by pak byli nešťastní oba.

Je tak nějaký ideální věk na to, kdy potkat toho svého životního partnera a zůstat s ním do konce života? Možná by mohlo být pravděpodobnější, že když se potkáte kolem třicítky, oba už víte, co chcete, nechcete, máte jasnou vidinu budoucnosti, a mělo by být snadnější hned zjistit, jestli je váš pohled stejný nebo se liší. A dalo by se tak předpokládat, že je tak vyšší pravděpodobnost, že spolu vydržíte do konce života, než když se potkáte kolem dvacítky.

Ale všichni ze svého okolí víme, že tomu tak rozhodně není. Lidi se vyvíjí celý svůj život, ani ve třiceti nejsou hotovým člověkem s neměnnými názory. A tak se cesty dvou lidí, ať už z jakéhokoli důvodu, můžou rozejít prakticky kdykoli. 

 

Říkáte si, že když se dva lidé dají dohromady v sedmdesáti, že už přece musí vědět a doklepat to spolu? Právě, že vědí, tak nechtějí zbytek svého života strávit s někým jen, aby nebyli sami.

Abych odpověděla na svou úvodní otázku. Myslím si, že na věku absolutně nezáleží. Nezáleží na tom, kdy potkáte svého životního partnera, a rozhodně vám to nezaručuje to, jestli s ním zůstanete do konce života. Ale čím si jsem jistá je to, že ho vždycky potkáme v ten správným čas. Kdyby to bylo dřív nebo později, nebylo by to správně.

 

A pak už záleží jen na nás, jak s tím darem naložíme, jak s ním budeme pracovat, a jestli nám to do konce života vydrží, nebo ne. A absolutně nezáleží, jestli je nám dvacet, třicet, padesát, nebo sto. Musíme si jen uvědomit, jaké máme štěstí a nebrat to jako samozřejmost.