Vodopád pocitů

Ta voda vypadá tak lákavě. Jen si tam smočit ruce. Nohy by taky nebyly špatné. Nebo nejlíp rovnou celé tělo.

Celá se svléknu a pomalu se blížím k vodě. Nejdřív se jí lehoulince dotknu palcem u nohy. Jako bychom se vzájemně oťukávaly. Je ledová. Ale přesně to jsem očekávala. Ledová, svěží, čistá. Přesně takovou očistu teď potřebuji.

Ponořím do ní celá chodidla, projede mnou chlad jako ostří nože. Cítím jako by mým tělem místo krve proudila ledová voda. Snažím se nerozetřást, snažím se ovládnout své tělo silou vůle. Ale pak to vzdám a povolím, ať se projevuje, jak potřebuje.

Chlad mě ale nezastaví od toho, abych pokračovala dál. Právě naopak, už se nemůžu dočkat, až mě ta ledová voda bude laskat po celém těle, až mě obejme a nepustí. 

 

Pokračuji hlouběji do vody. Vlnky mi doráží na má lýtka, kolena už jsou také pod vodou. Když se ledová voda dotkne stehen, naskočí mi po celém těle husí kůže, ale co teprve, když voda začne dosahovat hladinou k těm nejcitlivějším místům. Dlouho už jsem tak příjemné doteky nezažila.

Nezastavuji, postupuji dále. Dalším kritickým místem je břicho, ale i to už se nechává laskat tou nejčistší, svěží vodou. Hlouběji už tu voda nedosahuje, takže se musím ponořit sama. Napočítám do sedmi a skočím do vody. Ta voda je jako žiletky, zařezává se mi do každičkého kousku mého těla.

Ale tělo je jen fyzický obal, já chci, potřebuji, aby se mi ten led, chlad, čistota a svěžest dostaly až do mé duše. Aby vymetly všechny myšlenky z mé hlavy. 

 

Nesnažím se zahřát plaváním, i když se celé moje tělo třese, až mi drkotají zuby. Otočím se na záda a nechám se unášet a laskat ve vodní náruči.

Je to pocit, jako by mě někdo hladil ledovýma rukama. Po lýtkách, stehnech, břiše, prsou, krku a tváři. Ani si už nevzpomínám, jak je to dlouho, co se mě někdo takhle něžně dotýkal. Kdy naposledy mě takhle někdo láskyplně houpal v náručí.

Najednou mi někdo vrazí do ramene. A já se proti své vůli musím probrat ze svého snění. Rozhlédnu se kolem sebe. Stále stojím před vodopádem, ale nejsem tu sama, kolem mě je spousta turistů. Před nimi bych rozhodně neměla odvahu se tu svlékat a jít se koupat, ale kdybych tu byla sama? Kdo ví, ale pravděpodobně taky ne.

Ale jednou, někde o samotě, a až budu mít vedle sebe někoho, kdo do toho půjde se mnou, kdo mě popostrčí, ale zároveň ochrání, bych koupání pod vodopádem chtěla zažít.