Znáte ten pocit? Vzpomínáte, kdy jste se naposledy tak cítili? Byli jste ve skupině lidí, poslouchali jste o čem si povídají, vnímali jste význam slov, ale najednou vám blesklo hlavou: „Proč já tu vlastně jsem? Vždyť já jim vůbec nerozumím, já si s nimi nemám co říct.“
Anebo jste měli přímo pocit, že jste jiní. Ne lepší, ne horší, ale zkrátka jiní než ti kolem vás. Znáte takový pocit? Myslím, že ho zažila většina z nás. Není na tom vůbec nic špatně.
Být jiní bych až řekla, že můžeme brát za přednost. Když uvidíte skupinku lidí, kteří budou všichni oblečeni v černém, ale jedna žena mezi nimi bude mít květované šaty. Kdo asi tak přiláká váš zrak? Kdo vás upoutá na první pohled? Koho si všimnete a zapamatujete si ho?
Být jiní bych až řekla, že můžeme brát za přednost. Když uvidíte skupinku lidí, kteří budou všichni oblečeni v černém, ale jedna žena mezi nimi bude mít květované šaty. Kdo asi tak přiláká váš zrak? Kdo vás upoutá na první pohled? Koho si všimnete a zapamatujete si ho?
Na druhou stranu chápu, že ne vždy chceme vyčnívat. Existují situace, kdy na sebe rozhodně nechceme upozorňovat, kdy chceme splynout s davem. A i to je v pořádku. Záleží na našich pocitech, vnímání a situaci.
Také svoji jinakost nemusíme všem ukazovat na první dobrou. Můžeme si ji klidně nechat pro sebe, a ukázat ji až tomu, kdo o nás projeví hlubší zájem. Je to jen na nás.
Ale věřte mi, z vlastní zkušenosti, být jiní se vyplatí. I když si to možná nemyslíte zrovna teď, v tomhle věku, v téhle životní fázi, ten správný čas, kdy za to budete jedině rádi, že jste vytrvali a zůstali svými, přijde a mnohonásobně vám to vrátí.
Také svoji jinakost nemusíme všem ukazovat na první dobrou. Můžeme si ji klidně nechat pro sebe, a ukázat ji až tomu, kdo o nás projeví hlubší zájem. Je to jen na nás.
Ale věřte mi, z vlastní zkušenosti, být jiní se vyplatí. I když si to možná nemyslíte zrovna teď, v tomhle věku, v téhle životní fázi, ten správný čas, kdy za to budete jedině rádi, že jste vytrvali a zůstali svými, přijde a mnohonásobně vám to vrátí.
Jsou životní období, kdy se až stydíte za to, že jste jiní, a snažíte se zapadnout, co to jde. Příkladem může být třeba základní nebo střední škola. Člověk je už v tak dost citlivém věku, je rád, že je rád, často nechápe, co se s jeho tělem děje, a nerozumí ani sám sobě, natož, že by na sebe chtěl upozorňovat svojí originalitou.
Ale i když přesto všechno vydržíte, a nemusíte dávat svou jinakost nijak na odiv, stačí, když zůstanete sami sebou uvnitř, nemusíte své názory někomu vykládat, když nechcete, ani nemusíte být v květovaných šatech mezi ostatními v černém. Ale, když to vydržíte, mnohonásobně se vám to vyplatí, ať už dříve nebo později. Váš čas rozhodně přijde. A pak budete vděční, že jste se nenechali někým a něčím stáhnout, že jste se pořád drželi té své vlastní cesty.
Ono nakonec hrát si na někoho jiného, předstírat, že jste jiným, než jste, stejně moc dlouho nevydržíte, a dřív nebo později vás okolí prokoukne. Ale hlavně, vy se nebudete cítit spokojení, když navenek budete vystupovat jako někdo jiný, než jak se cítíte uvnitř.
Ale i když přesto všechno vydržíte, a nemusíte dávat svou jinakost nijak na odiv, stačí, když zůstanete sami sebou uvnitř, nemusíte své názory někomu vykládat, když nechcete, ani nemusíte být v květovaných šatech mezi ostatními v černém. Ale, když to vydržíte, mnohonásobně se vám to vyplatí, ať už dříve nebo později. Váš čas rozhodně přijde. A pak budete vděční, že jste se nenechali někým a něčím stáhnout, že jste se pořád drželi té své vlastní cesty.
Ono nakonec hrát si na někoho jiného, předstírat, že jste jiným, než jste, stejně moc dlouho nevydržíte, a dřív nebo později vás okolí prokoukne. Ale hlavně, vy se nebudete cítit spokojení, když navenek budete vystupovat jako někdo jiný, než jak se cítíte uvnitř.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář :)