Některé znáte, o některých jste slyšeli, jiné dodržujete, ale o dalších třeba nemáte ani páru. Vánoční tradice. Každému se teď určitě vybaví ty běžné, jako je zapalování adventního věnce, rozkrajování jablíčka nebo pouštění lodiček. Víte ale přesně, co které znamenají a proč je vlastně děláme? Když jsem se sama nad vánočními tradicemi zamyslela, najednou jsem si uvědomila, že jich sice znám spoustu, ale úplně u všech neznám jejich význam, a samotnou by mě zajímal. Proto píšu i tenhle článek. Když už budu vyhledávat informace o zvycích, které mě zajímají, proč se o to s vámi rovnou nepodělit.
Nejprve si připomeneme naše tradiční vánoční zvyky, pak zabrouzdáme do neprobádaných vod, a nakonec si zaletíme i do světa. Jdete do toho se mnou? Tak šup, nasedat. Vánoční saně na nikoho nečekají!
Tradiční české vánoční zvyky
Advent(ní) věnec, kalendář
Všichni, doufám, víme, že adventem se nazývají čtyři neděle (týdny) před Vánoci. Kde se ale advent vzal, a proč zrovna čtyři neděle? Jako celé Vánoce, tak i advent je především spojován s náboženstvím. A právě advent je spojen se začátkem církevního roku. Ne vždy a všude ale advent trval čtyři neděle, někde jich měli dokonce šest, protože začínali hned po sv. Martinovi. Postupně si ale čtyři neděle, původně z Říma, převzala celá západní Evropa.
Co má ale vlastně advent vyznačovat? Když si představíme dnešní, bohužel téměř typický, adventní čas strávený sháněním dárků, pečením, vařením, uklízením, okořeněný spoustou stresu a deadlinů, které si na sebe lidi šijí sami, tak původní advent vypadal přesně opačně. Samozřejmě se taky jednalo o dobu příprav na Vánoce, ale v mnohem pokojnějším duchu. Šlo o období radostného očekávání příchodu Spasitele, spíše duchovní přípravy na Vánoce, klidného rozjímání, dobročinnosti, zklidnění. Především byl advent dobou půstu, kdy bylo zakázáno veškeré hodování a zábavy. Když si vybavím náš páteční firemní večírek, do půstu a zákazu zábavy to mělo dost daleko 😊 Naopak dobročinnosti před Vánoci se vždy vyrojí požehnaně. Bohužel se v tom počtu pak ztratí i ty podvodné.
Na adventním věnci zapalujeme postupně čtyři svíčky, z nichž každá symbolizuje jednu neděli. Původně byly tři svíčky fialové a jedna růžová. Na železnou neděli se zapaluje fialová svíčka Naděje, jako památka na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. Na bronzovou neděli, tedy dnes, jsme si zapálili tzv. betlémskou svíci Mír, která představuje lásku a Ježíškovy jesličky. O stříbrné neděli si zapálíme růžovou svíčku Přátelství, pastýřskou, symbolizující radost z toho, že postní období je téměř za námi. A nakonec na zlatou neděli (letos 22. 12.) zapálíme poslední fialovou svíci Lásku, andělskou, která zastupuje klid a mír.
Do věnce se může přidat i pátá svíčka, bílá, která symbolizuje samotného Ježíše Krista, a zapaluje se na Štědrý den. V dnešní době už samozřejmě adventní věnce vypadají všelijak. Rozhodně nemají jen fialové svíčky, a někdy nejsou ani ve tvaru symbolického kruhu ze zeleného jehličí. Co se ale dá dodržovat i dnes, je zapalování svíček proti směru hodinových ručiček.
Adventní kalendáře můžeme nazvat moderní tradicí. Z počátku šlo o ručně vyráběné kalendáře s obrázky a básničkami. Dnes můžeme na trhu nalézt nejrůznější varianty a typy, ale podstata odpočtu dní do Vánoc zůstává pořád stejná.
Štědrovečerní tradice
A když už jsme se v klidu a v pohodě dočkali toho vytouženého Štědrého dne, i dnes si nenecháme ujít tradiční zvyky. Ozdobíme si stromeček, celý den nebudeme nic uždibovat, abychom pak večer z hladu viděli zlaté prasátko. K večeři nachystáme rybí polévku, smaženého kapra a bramborový salát. Při prostírání svátečního stolu nezapomeneme připravit o jeden talíř navíc pro nečekaného hosta, pod každý talíř umístíme šupinu či minci, aby se nás po celý rok drželo bohatství. V průběhu večeře nesmíme zapomenout, že od stolu se může zvedat jen hospodyně. Takže si většina z nás musíme vše připravit k ruce, aby nikdo nevstával a nemuseli jsme jíst rukama, nebo neměli čím zapít zaseklou kůstku v krku.
Když máme nacpaná břicha štědrovečerní hostinou, je čas na malý odpočinek a dodržení nějakých těch tradic. Rozkrojíme jablko a budeme doufat, že uvnitř objevíme hvězdičku, protože pak se sejdeme opět za rok ve zdraví. Pokud bychom po rozkrojení viděli kříž, pak někdo z rodiny těžce onemocní, nebo zemře.
Jako další přijde na řadu lití olova. Rozžhavíme kousek olova a opatrně vlijeme do mísy s vodou. Poté už jen luštíme, co nám odlitek připomíná, a co nás asi tak v budoucnosti čeká.
A nakonec si připravíme opět mísu s vodou a pomalu do ní položíme lodičky vytvořené ze skořápek vlašských ořechů a svíček. Komu svíčka vydrží svítit nejdéle a nepotopí se, toho čeká dlouhý a šťastný život. Čí lodička se drží při kraji mísy, ten se bude celý rok zdržovat doma. Naopak, komu se vydá lodička do středu nádoby, ten vyrazí do světa.
A už hurá ke stromečku, abychom stihli vyrazit na půlnoční mši, kde si zazpíváme koledy a věřícím tím začíná samotná církevní oslava narození Krista.
Netradiční české vánoční zvyky
Zvyky pro svobodné
Pokud jste svobodné, můžete si hodit střevícem směrem ke dveřím. Když střevíc směřuje špičkou ke dveřím, provdáte se, pokud patou, zůstane ještě doma.
Kdybyste si odpověď ještě chtěly pojistit, vezměte střevíc a jděte klepat na nejbližší kurník. Ale opatrně! Nevíme, co takové rozzuřené, vzbuzené slepice dokážou. Ozve-li se po zaklepání slepice, zůstanete svobodné, ale pokud kohout, vdáte se.
Teď jedna tradice pro nerozhodné dívky. Zapíchněte do jablka tři zápalky, kdy každá představuje jednoho nápadníka. Všechny zapalte, a ta zápalka, která hoří nejdéle, toho nápadníka, kterého představuje, si dívka vezme. Ale žádné podvody!
Zvyky pro ostatní
Tento zvyk mi přijde dobré spojit s předvánočním úklidem. Do konce roku by se měli vrátit všechny cizí půjčené věci. To najednou zjistíte, kolik vám doma přibylo prostoru, a jaké zbytečnosti jste doma měli.
Kdyby se vám zdály zvyky výše už moc ohrané a chtěli byste něco originálního, mám tu něco i pro vás. Můžete si netradičně prostřít stůl pro slavnostní večeři. Pod stůl si dejte slámu, která symbolizuje chudobu Ježíška narozeného v Betlémě, a nohy stolu svažte řetězem, na kterém pak u večeře budete mít všichni nohy, aby do vás přešla síla železa a posílili jste si tak své zdraví.
Zajímavosti ze světa
Polsko – Pod stromeček připravují trochu sena, protože věří, že Ježíšek přijíždí mezi lid na oslátku (mládě osla, kdybyste se divili jako já 😊).
Švédsko – Dříve roznášel dárky kozel „julbock“, dnes nadílku roznáší tajemný muž „Jultomte“, ale kozel mu stále pomáhá. Dárky rozdává v rodině tatínek většinou převlečený za skřítka.
Belgie – Děti prožívají více Mikuláše než Vánoce, protože od něj ti hodní dostávají dárky, těm zlobivým hrozí, že je odnese Černý Petr. Po rodinné oslavě 25. prosince jdou všichni, mladí i staří, bruslit na zamrzlé zavlažovací kanály.
Španělsko – Večeři podávají až kolem desáté hodiny, poté dostanou děti malé dárky, a o půlnoci položí nejmladší člen rodiny do jesliček rodinného Betlému Ježíška.
Itálie – Vánocemi se moc nestresují, 24. prosince mají normální pracovní den. Dokonce pro ně není nutnost mít cukroví nebo stromeček, ale v žádné domácnosti nesmí chybět Betlém. Na jediném místě v Evropě zde roznáší dárky žena, čarodějnice La Befana, která létá s nůší dárků na svém koštěti. Zřejmě vše nestíhá obletět 24. prosince večer, protože někde dostávají dárky až 25. prosince ráno, a na Sicílii dokonce až ráno na Tři krále.
Maďarsko – Pečou svatoštěpánský koláč, který se o první adventní neděli položí na okraj stolu, kde musí vydržet až do Tří králů. (Docela by mě zajímalo, z čeho ho pečou, nebo jak potom vypadá 😊)
Řecko – Dárky rozdává svatý Nicholas až 1. ledna. Svatý Nicholas je zároveň patronem námořníků, proto má šaty promočené mořskou vodou a vousy propletené mořskou trávou.
Švýcarsko – Vesnice se v předvánoční době mění na „oživlé“ adventní kalendáře. Každý dům představuje jedno okénko, a když na něj přijde řada, jeho majitelé uspořádají večírek pro ostatní občany vesničky. (Zajímalo by mě, podle čeho se vybere těch 24 domků, a jak velké tam ty domy mají, aby se tam vešli všichni sousedi 😊)
Katalánsko (okolí Barcelony) – Od začátku prosince mají doma vystavené poleno, kterému děti dávají každý den najíst a napít, aby jim na Štědrý den dalo (vykadilo) dárky.
Dánsko – Dárky balí do dvaceti vrstev vánočního papíru. (A to jsem si myslela, že na severu dbají o životní prostředí.)
Venezuela – Caracas – Na Vánoce se zavřou ulice města a místní vyráží na mši na kolečkových bruslích, přitom odpalují ohňostroje a skandují „Ježíš se narodil!“
Japonsko - Kdo si nedá štědrovečerní večeři v KFC jako by nebyl.
Norsko - Norové věří, že se na Štědrý den prohání venku čarodějnice a zlé bytosti, které provádějí neplechy. Aby čarodějnice nemohly vyrazit na oblohu, schovávají a zamykají všechna košťata.
Ukrajina - Vánoční stromeček zdobí pavučinami, protože věří, že jim přinesou štěstí. Zvyk pochází z legendy o chudé ženě, která si nemohla dovolit ozdobit stromeček. Ráno byl ale stromeček obalený pavučinami, které se s prvním slunečním světlem proměnily ve zlato a stříbro.
Finsko – Téměř každá rodina vlastní saunu, a to nejen z důvodu místního podnebí, ale protože věří na saunového skřítka, který rodinu ochraňuje. Na Štědrý večer proto všechny Finy najdete v sauně, jak relaxují a nabírají síly.
Jižní Afrika – Dětem se vypráví pověst o zlobivém chlapci Dannym, který snědl babičce všechno cukroví. Místo toho, aby ho jen potrestala, rozhodla se ho zabít jako výstrahu pro ostatní. Jeho duch od té doby straší vánoční domácnosti.
Island – Děti to zde nemají o Vánocích jednoduché. Pokud nedostanou něco nového na sebe, odnese je vánoční kočka. Zlobivé děti by se také měly bát matky vánočních svátků, obryně Grýly, která je sebere do velkého pytle, a poté si je uvaří v kotli a sní.
Myslím, že můžeme být rádi za naše české zvyky a tradice 😊 Znali jste už některé netradiční zvyky? Nebo znáte ještě nějaké divnější? A jaké vánoční zvyky doma dodržujete vy? My si dáváme pod talíře šupiny a pouštíme lodičky.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář :)