Co je lepší než předsevzetí







Budu víc cvičit. Budu víc číst. Taky budu jíst zdravěji. Chodit dřív spát a dřív vstávat. Taková předsevzetí na nás v tomto období skáčou na každém rohu a kroku na internetu. A to pomíjím reklamy, které jsou taky konkrétně zaměřené na začátek nového roku. A tak prášky na praní vyměnily různé nejlepší, nejúčinnější a nejrychlejší přípravky na hubnutí, plakáty na permanentky do fitka, protože kdy začít, když ne v lednu a na vysokoškoláky zaměřené příspěvky na různé ,,samomyslící“ a samoučící podpory mysli a soustředění.


Já jsem si asi nikdy žádná konkrétní předsevzetí nedávala. Čtu až dost, i když byly doby, kdy to bylo slabší, protože jsem byla nucena vyměnit knížky za skripta. Cvičím, kdy se mi chce, co chci a dietu jsem nikdy žádnou nedržela. Přemlouvání se, že zítra opravdu půjdu už dřív spát, neberu za předsevzetí, když to nezačíná s novým rokem, ale je to každodenní záležitost. Nový rok mě spíš přiměje k polemizování nad tím, co se mi událo ten minulý a co se asi stane v tom, co přijde. Beru spíš tenhle přelom jako pravý čas ke shrnutí uběhlých událostí.


A tady se objevuje právě moje potíž. Když se totiž otočím za svým uplynulým rokem, na první pohled nevidím nic zajímavého. A vážně to není tím, že nemám zrovna na nose brýle. V tomhle okamžiku mi pomáhá nejen zapátrat v mých zaprášených koutech v hlavě, ale taky moje galerie v telefonu. Ano, jsem sice vlastníkem i toho nejvhodnějšího a k pořizování fotek přímo určenému zařízení a mám pečlivě, v nemálo složkách, uloženy všechny obrázkové paměti z minulých let. Ale přeci jen si přiznejme, že ten telefon máme, bohužel nebo bohudík, při ruce téměř pořád. Moje fotky se tak dělí na ty pořízené fotoaparátem, jedná se většinou o události, které se každý rok opakují, jako narozeniny, dovolená, Vánoce, a na obrázky pořízené při běžných denních situacích.


Právě v takových momentech, a nemusí to být zrovna jen konec roku, vezmu telefon, otevřu galerii a projíždím fotky, které jsem za uplynulé období pořídila. Sama jsem kolikrát překvapená, jak moc jsem toho zapomněla. Kde všude jsem byla, co se mi za poslední rok událo, jaká místa jsem navštívila a třeba i obyčejné věci, jako co jsem si kde dala dobrého. Je to vlastně takový deníček v podobě fotek. Někdo si listuje svým Instagramem, já svou galerií. Přiznám se totiž, že složkami v počítači, kde mám fotky uložené, tak často neprojíždím.


Když bych měla uvést ještě alespoň jeden případ, kdy svou galerii otevírám, je to v okamžiku, který určitě všichni známe. A protože tráva u sousedů je vždycky zelenější a jablka mají šťavnatější a vy přes tu jejich šťavnatost úplně zapomenete na svoje nejsladší třesně, pomáhají mi pořízené obrázky ve chvíli, kdy mi přijde, že můj život je absolutně nezajímavý oproti ostatním.


Ale když se zpětně zamyslím nad mým uplynulým rokem, byl to asi můj nejrušnější rok, srovnatelný jedině s tím maturitním. Začátek roku s novou brigádou, při tom dělat zkoušky, dopisovat diplomku, dodělat poslední semestr, oslavit několikery narozeniny, projít posledními školními zkouškami, úspěšně absolvovat státnice. Poprvé se nechat ostříhat v profi salonu kadeřníkem, jet si krátce odpočinout po úmorném učení, oslavit promoce a obdržet zasloužený diplom.

Naposledy se rozloučit se školou, kde se mi vážně líbilo, ukončit brigádu, užít si poslední dlouhé prázdniny, neúspěšně hledat leteckou dovolenou, ale díky tomu navštívit kouzelné místo, které na mě působí i po více než půl roce. Po 10 letech opět vstoupit na půdu své základní školy, bojovat s neúspěchy při hledání práce, díky kterým jsem ale navštívila nová místa a urovnala si, co chci a nechci.

Pomalu převádět své myšlenky o blogu v realitu, přečíst svou první knížku o psychologii, zas a znova si potvrdit, že všechno přijde v ten správný čas, a v neposlední řadě oslavit vánoce a konec roku. Kdybych u toho neměla otevřený telefon s fotkami, věřím, že bych si na spoustu věcí ani nevzpomněla, a to by byla škoda.


Zkrátka mi přijde mnohem lepší ohlédnout se zpět za svým rokem a pořádně si ho připomenout, uvědomit a znovu si ho prožít. A až pak si dělat plány na rok následující a nesmyslná předsevzetí rovnou vynechat.

Komentáře