Napadl mě typ článku, kde bych o sobě mohla něco málo prozradit, a zároveň by to mohla být zase další série na blogu. Snad jich tu už nemám až moc 😊 Pokaždé bych napsala asi o třech oblastech, nebo tématech, nevím, jak to přesně nazvat. V každé bych rozebrala, jak to mám já, jak to vidím, co z ní mám a nemám ráda. Baví mě psát články, v kterých se musím zamýšlet sama nad sebou, tak doufám, že i vás baví číst.
Pro začátek jsem si vybrala taková lehčí témata 😊 Je jimi sport, jídlo a zábava. Tak se pusťte do čtení a budu ráda, když mi napíšete, jak to v těchto oblastech máte vy 😊
Já a… sport
Tak já a sport je trochu kapitola sama pro sebe 😊 Hned v první třídě se mi povedlo zlomit si malíček na ruce při házení si s basketbalovým míčem. Nutno podotknout, že jsem v první třídě nebyla žádné extra vzrostlé dítě, a na míčové sporty jsem nebyla (nejsi, přiznej si to 😊) žádný mistr. Ale na moji obranu, to je dosud moje jediná sádra (ťuk ťuk), takže to se mnou nemůže být tak hrozné.
Nikdy jsem žádný sport nedělala závodně. Vlastně ani přímo jako koníček. Jediná činnost, co se sportu blíží, a které jsem se věnovala delší dobu, byla skupinové holčičí tancování. Občas jsme dokonce vyjeli i na nějaké to veřejné vystoupení. K tanci jsem se později vrátila, když jsem chodila do tanečních, a od těch dob mě taneční pohyby baví a ráda bych se jim věnovala víc, než se jim teď věnuju. Moc ráda chodím na plesy, ale trochu mi vadí, že jsou vždycky nacpané do čtvrt roku, kdy nevíte, který si dřív vybrat, a pak zbytek roku nic. Ale samozřejmě stále nejraději (a nejlíp 😀) si tancuju sama doma, když mě nikdo nevidí.
Od malička umím jezdit na kole a lyžovat, už trochu starší jsem se naučila pořádně plavat. Všechny tyhle sporty mám ráda pořád, ale bohužel se jim moc nevěnuju. Také si ráda zahraju například badminton. A stále se snažím naučit na inline bruslích, a chtěla bych vyzkoušet i brusle na led. Co naopak ale na sportování nesnáším, jsou jakékoliv skupinové sportovní hry. Nejsem od přírody sportovně založený člověk, který by prahnul po výhře. Hra mě musí bavit. Jakmile bych se s někým měla přetahovat o míč, případně mu bránit, naskakují mi pupínky. Kvůli tomu jsem si taky docela protrpěla školní tělocviky. Byla jsem vděčná, když jsme na střední mohly chodit do posilovny, nebo hrát badminton.
Já a… jídlo
Myslím, že o jídle by se dalo básnit hodiny 😊 Vezmu to ale zkrátka, aby zbyl i nějaký prostor pro třetí kategorii. Jídlo mám všeobecně ráda. Představuje pro mě potěšení, a když mě čeká nějaká událost či činnost, přemýšlím, co si k ní vezmu k jídlu. Aby nedošlo k mýlce, nejsem nějaký otesánek 😊 Například jsem nechápala, když spolužáci říkali, jak vždycky při zkouškovém přiberou. V tomhle případě jsem ten opačný typ, protože se mi líp učilo nahlas, jídlo mě akorát zdržovalo a překáželo mi. Zase jsem si ale ráda dopřála přestávky na jídlo.
Mám to štěstí, že nejsem na nic alergická, takže si můžu vybírat jen podle své mlsnosti 😊 Možná by měl někdo jiný názor, ale já sama si myslím, že mlsná nejsem. Sním téměř všechno, ale když můžu, ráda si vybírám. Také dávám většinou přednost, podle mě, zdravější variantě. Což se ale plní těžko, když jste milovník čokolády, dortů a všeho sladkého. Třeba Vánoc se vždycky nemůžu dočkat hlavně kvůli cukroví. Přijde mi, že se nikdy nemůžu přesladit. Dobře, občas je potřeba to proložit něčím slaným, nebo masovým, ale opravdu jen kouskem, a můžu zase pokračovat na sladké vlně.
Co se mi ale u jídla postupem času nějak zprotivilo, je jezení v restauracích. Naprosto mi nevyhovuje, že si nemůžu porci sama nandat, a protože jsem naučená nenechávat zbytky, většinou odcházím přecpaná s na fouknutým břichem. Když už není zbytí, naučila jsem se to řešit tak, že si vyberu nějaké maso, a jako přílohu si dám jen grilovanou zeleninu. Ale bohužel i tu už ve většině restaurací nastavují cibulí a upečenými rajčaty. Nejradši mám, když si u jídla můžu udělat pohodlí, sníst si ho v klidu doma, v jaké poloze se mi chce 😊, a nemusím se upejpavě krmit před ostatními lidmi 😀
Já a… zábava
Řekla bych, že tady se klidně mohou spojit předchozí dvě oblasti. Ale o těch už jsem psala, tak je vynechám. Co je pro mě vlastně zábava? Nikdy to nebylo to, co se asi jako první každému vybaví. Žádné obcházení barů, diskoték a podobných míst, ani paření do rána se u mě nekonalo. Upřímně jsem na diskotéce byla asi jednou a nic mě na tom neoslovilo. Mnohem radši jsme s kamarády obrážely různé plesy v okolí, i když se to může zdát jako zábava pro starší kategorie.
Zábava je pro mě něco, u čeho se, logicky, bavím, co mě baví a můžu se jí věnovat jak sama, tak s ostatními. Do zábavy klidně zařadím čtení knížky. Odpočinu si u toho a čtení mě baví odmalička. Jen mi, bohužel, nezbývá tolik času na čtení, kolik bych si představovala. Snažím se to poslední dobou zase napravovat, ale zatím mi to moc nejde. Dřív jsem byla schopná prosedět nad knížkou klidně celý den. Další činnost, kterou bych sem zařadila, je navštěvování divadla nebo kina. I u divadla platí to, co u čtení. Moc ráda bych chodila častěji.
Zábavou ale pro mě je i hraní deskových her s kamarády. Například u hraní Activit se vždycky všichni nasmějeme. Ale i „obyčejné“ povídání si, je pro mě zábavou. Nemusí to být vyloženě činnost, u které se popadám za břicho. Je to zkrátka něco, co mě baví a na co se těším. Třeba u takového společného pečení (vánočního cukroví) se užije srandy. Obzvlášť když někdo (já 😊) na to není tak zdatný a zručný jako ostatní. A jak už jsem zmiňovala výše u sportu, tak tanec, konkrétně chození na plesy s kamarády, se dá taky zařadit do této oblasti. Vždy je nejlepší, když se dá propojit více oblastí dohromady 😊
Prozraďte, jak jste na tom vy 😊 Co máte a nemáte rádi. A jestli už máte také na kontě nějakou tu újmu na zdraví 😊
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář :)