Nezáleží na tom kde, ale s kým







Často slyšíte obdobu otázky, kde bys chtěl trávit vysněnou dovolenou, kde bys teď byl ze všeho nejradši. A odpovědí není konkrétní místo, ale reakce tázaného, že nezáleží na tom, kde bude, ale s kým tam bude. A je to pravda? Opravdu jsou vždy důležitější lidé, kterými se obklopujeme než místo, na kterém se nacházíme?

Představte si místo své vysněné dovolené. Hory nebo moře? Palmy nebo smrky? Luxusní hotel nebo malebná roubenka? Je to úplně jedno, je to zcela na vás. A teď si představte, že byste tam svou dovolenou trávili sami. Pravděpodobně byste si to ze začátku i užívali, ale postupem času by vás mrzelo, že své zážitky a kouzlo daného místa nemáte s kým sdílet. Zkuste si představit, že už tam nejste sami, ale s osobou, kterou, ať už z jakéhokoli důvodu, nemůžete vystát. Pořád je místo stejně kouzelné, nebo vám trošku zhořklo a raději byste se nacházeli úplně někde jinde? 


A teď si představte pravý opak. Nacházíte se na svém vysněném místě, a navíc s vaší nejoblíbenější osobou po boku. Jaké je to teď? Jak se cítíte? Vydrželi byste na daném místě klidně i mnohem déle a možná i za horších podmínek?

Nyní si vybavte nejhorší místo na světě, které si jen dokážete představit, ať už jste tam dokonce byli, nebo ho znáte jen z vyprávění. A znovu si zkuste představit, že jste na daném místě sami. Nic moc? Nevíte, jak se odtamtud dostat? Co tam máte dělat? Jestli přežijete, dokážete se sami o sebe postarat? A co když se k vám přidá osoba, kterou nemáte rádi. Je to pro vás ještě mnohem horší, a raději byste byli zase sami, nebo jste vděční alespoň za někoho, kdo vám pomůže v přežití, a najednou se z vašeho největšího nepřítele za normálních okolností, stává přítel v nesnázích?

A co když se k vám na tom hrozném místě připojí vaše kamarádka, sestra, přítel? Pořád je to místo tak děsivé, nebo už vám to ani tak hrozné nepřijde? Nemáte pocit, jako byste zbytečně vyšilovali, že to vlastně není nic až tak hrozného, a spolu to v pohodě zvládnete? 


 
Ať se tomu bráníme sebevíc, ať si namlouváme, co chceme, tomu, že atmosféru daného místa neovlivňuje jen místo samotné, ale i lidé, kterými jsme obklopeni, se zkrátka nevyhneme. Protože vždy bude rozdíl v tom, jestli pod Eiffelovkou probíháme z jedné pracovní schůzky na další se svými kolegy, nebo nás pod ní žádá o ruku naše nejmilovanější osoba. A vždy rádi vyměníme načančaný vánoční stromek s hromadou dárků, před kterým stojíme sami, za pár ozdobených větví a drobných dárků, ale v obklopení svých nejbližších.

Ať už jsme kdekoli na světě, ať jsme sebespokojenější, ať jsme na tom nejkouzelnějším místě, které si dokážeme představit, vždy nám tam bude něco chybět, pokud tam budeme sami. Nebo spíš někdo. Osoba, se kterou můžeme to všechno okolo sdílet. Protože k čemu nám je hromada krásných míst a zážitků, když se o tu radost z nich nemáme s kým podělit?

Komentáře