Jedináček, nebo sourozenec?

 

Je lepší být jedináček, nebo mít sourozence? Na tuhle otázku každý odpoví jinak, a rozhodovat bude především právě to, jestli on sám sourozence má, nebo ne.

Jaké jsou výhody být jedináčkem? Nemusíte se odmala s nikým dělit. O lásku, o pozornost, o hračky, o nic. Je to ale skutečně výhoda? Není právě tohle indispozicí, se kterou jedináček vstupuje do světa? Vždyť, ať to vezmeme od dětí na pískovišti po dospělé v práci i partnerství, hlavní podstatou celého našeho života je vycházet s ostatními. I se dělit.

Pokud máme sourozence, trénujeme si dovednost vycházet s druhým už odmalička, nebo přímo od narození. Stále je vedle nás někdo, se kterým se musíme učit mluvit, dohodnout, vycházet, žít. Když je ale člověk jedináček, tuto schopnost může začít trénovat až, když se dostane do nějakého kolektivu. A stejně je to jen občas, příležitostně, kdežto se sourozencem žije téměř nonstop.

Těžko říct, jestli jde to, zda jsme jedináček, nebo máme sourozence, nějak přímo spojit a odvodit z toho to, jak se budeme chovat v dospělém životě v práci, nebo třeba v manželství. Spíš si myslím, že nejde ani tolik o to, zda v rodině vyrůstáme sami, nebo s někým, jako o to, v jaké rodině vyrůstáme. 

 

Stejně tak bude asi rozdíl, zda máme jednoho sourozence, nebo jich máme rovnou několik. A čím víc, tím budou vztahy složitější. Určitě také záleží na věkovém rozdílu mezi sourozenci, a je pravděpodobnější, že mezi větším počtem sourozenců bude pak i větší věkový rozestup.

Aby to ale nepůsobilo tak, že být jedináček je jen nevýhodou, myslím si, že to, že se jedináček odmala nemá na koho obrátit, na koho se spolehnout, může vést k jeho samostatnosti. Protože sourozenci budou zvyklí, že jim stále někdo kryje záda, kdežto jedináček bude od začátku počítat s tím, že se může spolehnout jen sám na sebe.

Ať už jste jedináček, nebo sourozenec, jako všechno, bude mít oboje své výhody a nevýhody. Jak by každý člověk odpověděl na první otázku, záleží na spoustě různých veličin. Jsem jako jedináček spokojený? Odmala jsem si přál mít sourozence, samotnému mi je smutno. Nedokážu si představit, že bych se měl s někým dělit o rodiče, sám jsem spokojený a rád. Jaký je mezi sourozenci věkový rozdíl, jakého jsou pohlaví, jakou mají povahu, jak byli vychováni?

Sama sourozence mám, takže nikdy nemůžu posoudit, jaké to je být jedináčkem. Ale naopak vím, jaké to je mít a být sourozencem. Samozřejmě ani zdaleka není vždy vše růžové, snad neexistují sourozenci, kteří by se někdy nepohádali nebo dokonce nepoprali. Ale sama za sebe můžu říct, že sourozenec je ten nejlepší dárek, který vám rodiče můžou dát. Sourozencem vám darují možnost mít parťáka a nejlepšího přítele na celý život, a je už na vás, jak s tímto darem naložíte.