První noc v novém bytě

 

 

Ponořím se do pěny ještě hlouběji, nechám schovat i svá ramena, až mi kouká jen hlava. To je tak příjemný pocit. Tak hřejivý. Nechápu, proč jsem to neudělala už dřív. Proč a čeho jsem se pořád bála? Vždyť je to tak osvobozující a očistné.

A teď nemluvím jen o tom, že jsem si ve svých skoro třiceti letech dala svou první pořádnou koupel v životě. Napustila jsem plnou vanu, pořádně napěnila, pustila klidnou hudbu, zapálila svíčky, nalila si do sklenky své oblíbené pití. Ano, skoro stejný kýč jako ve filmu nebo na Pinterestu.

Nejsem zrovna vodní tvor, takže mě tohle nikdy nějak moc extra nelákalo. Ale dnes jsem pochopila, že to nedělám naposledy. Odteď si totiž budu dělat co a jak já sama uznám za vhodné, a rozhodně musím do svého programu zařadit mnohem víc věcí a činností, které mi dělají radost. A tahle koupel bude jednou z nich.

 

Tou hlavní věcí, kterou jsem měla udělat dřív, ale není tahle koupel. Dnes totiž strávím svou první noc v novém bytě. Sama, úplně. A neskutečně se na to těším. Nechápu, čeho jsem se tak bála, proč jsem se k tomu velkému kroku nerozhodla už mnohem dřív. Ale zároveň jsem ráda, že jsem se vůbec rozhodla. Protože už teď, jen pár hodin o samotě, cítím, že jsem pro sebe udělala tu nejlepší věc, jakou jsem mohla.

Neuvěřitelně se na všechno těším. Samozřejmě, že někde v hloubi duše mám i obavy, zda to všechno zvládnu, a jestli mi po pár dnech nebude samota vadit. Ale teď převládá jen čirá radost a těšení se. Těším se, až si to tu pořádně zařídím, jen podle svých představ. Až si vyskládám oblečení do prostorné skříně v ložnici a vybavím kuchyni vším, co budu potřebovat. 

 

Nemůžu se dočkat, až uvařím své první jídlo ve své vlastní kuchyni. Pořád tomu nemůžu uvěřit, že se to vážně děje. Budu si moct vařit, na co budu mít zrovna chuť. A klidně si to s chutí sním v posteli při sledování filmu. Protože, když si nadrobím nebo si něco ušpiním, nezbyde mi nic jiného než si to zase sama uklidit. Ale nikdo mě za to nebude kritizovat a komentovat to.

Budu si moct den i víkend naplánovat celý podle sebe, a nikdo mi nebude narušovat plány. A jestli budu chtít celý víkend proválet v posteli, nebo úklid odsunout až na pondělí, tak můžu. Protože to za mě nikdo jiný stejně neudělá, a nikam mi to neuteče.

Moc se na tuhle životní etapu těším. Sama, ve svém bytě. Ale zároveň i vím, že je to etapa časově omezená, protože zůstat navždy sama rozhodně nemám v plánu.