Čtvero ročních období

 

Nedokážu si představit, že bych žila někde, kde se nestřídají roční období, kde by pořád bylo krásně, teplo, slunečno, nebo naopak zataženo, deštivo, chladno. Právě ve střídání ročních období vidím kouzlo každého z nich. A proto je můžu mít všechna svým způsobem ráda, protože jsou s námi jen na určitě omezenou dobu.

Kdybych žila někde, kde většinu roku svítí slunce, a opravdu výjimečně se stane, že prší nebo je zataženo, upřímně by mě to nebavilo, pravděpodobně by mě to i začalo brzy štvát. To je jako bych musela mít pořád dobrou, sluníčkovou náladu, a to přece není možné.

I když se slunce, léto, teplo bere jako to nejpozitivnější období, tak i v tomto případě všeho moc škodí. A také si něčeho, na co jsme už automaticky zvyklí, nebudeme tolik vážit. Jen si představte, jakou máme radost, když po zimě přijdou první teplé dny, nebo když po dlouhém upršeném období opět vysvitne sluníčko. A kdybychom to sluníčko měli denně, brali bychom ho jako samozřejmost a už bychom se z něj ani nedokázali radovat.

A stejně tak by to dopadlo, kdybych měla žít někde, kde je pořád sníh a zima. Já mám zimu ráda, dokonce i to, že se brzy stmívá. Ale dokázala bych to ocenit, kdyby to tak bylo stále, a nevěděla bych, že za čas se dny zase protáhnou a světlo bude do pozdních večerních hodin? Protože mám stejně ráda zimní večery jako ty letní.

A co je na střídání ročních období úplně nejlepší, jsou aktivity s nimi spojené. Každé roční období se můžeme věnovat něčemu jinému, a to ať už co se týče sportů, ručních prací, domácnosti nebo zahradničení. Každé období poskytne podmínky pro něco jiného. Prakticky nás donutí pořád vymýšlet, co bychom mohli dělat, protože v létě nemůžeme dělat to, co v zimě, a opačně. Vlastně nás to nutí ke kreativitě při plánování volného času, a i naše tělo a psychika ocení tyto změny v činnostech. 

 

Já si celý rok představuji jako kruh, v podstatě jako hodiny. Na dvanáctce se roky střídají, starý končí a nový začíná. Akorát, když jsem se divila, že od srpna do Vánoc to vždy nějak rychle utíká, uvědomila jsem si, že si ten kruh v hlavě přehrávám trochu pohnutě. Správně by totiž měl být rozdělen na leden až červen, a červenec až srpen. Nevím proč, ale já si vždy léto představuju kolem šestky, v podstatě jako pět, šest a sedm, což pak samozřejmě neodpovídá. Pravděpodobně to ale bude z dob školních let, kdy škola byla rozdělena na dvě pololetí, a pak byly prázdniny.

I když mám některá roční období více a některá méně radši, nedokázala bych si vybrat jen jedno, ve kterém bych chtěla žít nastálo. Každé období má něco, co nemám ráda, ale v každém si naopak dokážu najít něco, na co se vždy těším. Proto jsem vděčná za to, že můžeme žít v oblasti, kde se roční období pořád pravidelně, a s jistotou, střídají. I když už mezi nimi možná není tak striktní rozdíl, jako co si pamatují naše babičky z jejich dětství.