Kouzelný les

Už jste slyšeli o kouzelném lese? Že ne? Tak to vám o něm musím vyprávět.

Začneme pěkně od začátku. Kde ten kouzelný les je? Jak se tam dostaneme? To je tuze jednoduché. Těsně před spaním si musíte sedmkrát zopakovat: Chci do kouzelného lesa. Chci do kouzelného lesa. Sedmkrát. A musíte na něj intenzivně myslet a představovat si, že už tam jste. A pak se už jen ponoříte do říše snů.

A co v tom kouzelném lese můžete vidět? Proč je kouzelný? A proč byste se do něj měli chtít podívat? Všechno pěkně postupně, na všechno vám odpovím, jen musíte být trošku trpěliví.

V kouzelném lese prakticky můžete vidět, co zrovna chcete. Hned při vstupu si totiž zvolíte cestu, kterou se vydáte. Můžete si vybrat mezi cestou minulostí, nebo budoucností. Nebo cestu jen nějakým konkrétním obdobím, například vaším dětstvím, nebo školními léty. Nebo se naopak chcete podívat do budoucnosti, jaký bude váš život za deset, dvacet let? Můžete si taky vybrat mezi cestou osobní, pracovní, nebo třeba zdravotní. Záleží jen na vás. 

 

A než se na svou zvolenou cestu vydáte, měli byste vědět, že i takový kouzelný les má svá pravidla a řád. Jako v každém jiném lese, i tady se musíte držet jen na cestičkách. Může se to zdát jako snadné pravidlo, ale není tomu úplně tak. Na cestě vás potká spousta lákadel, kterým ale nesmíte podlehnout a sejít z cesty. Může na vás například mávat vaše babička, kterou byste tak rádi ještě jednou objali. Nebo naopak potkáte svého bývalého partnera, kterému byste za to, že vás podvedl a zradil, moc rádi ještě znovu vyčinili.

Může vás také lákat vaše budoucí dítě, či partner, od kterých byste se moc rádi dozvěděli, jak se jmenují, a kdy se s nimi setkáte. Nic z toho ale nemůžete. Můžete se jen dívat kolem sebe a držet se vytyčené cesty.

A co je taky ještě důležité, abyste věděli, vaše cesta vede jen směrem dopředu. Nemůžete se vracet. Ani, když byste měli dojem, že jste něco přehlédli, nebo si pořádně neprohlédli. A také nesmíte na své cestě zastavovat. Můžete jít pomalu, ale jít stále dopředu. Kdyby se vám náhodou stalo, že zakopnete a upadnete, koukejte co nejrychleji vstát a pokračovat v cestě. 

 

A co by se vám stalo, kdybyste nějaké z pravidel kouzelného lesa porušili? Zůstali byste v něm už napořád, a to jako zmatená veverka, která pořád skáče ze stromu na strom a neví, kam chtěla jít, a kudy vede její cesta. A to by nikdo z nás asi nechtěl, že ne?

Málem jsem vám zapomněla říct ještě poslední podstatnou věc. Na svou cestu máte jen vyhrazený čas. Až uslyšíte sovu sedmkrát zahoukat, musíte si lehnout do nejbližší postele, které jsou umístěné podél cesty, a předstírat, že spíte. Tak se z kouzelného lesa dostanete zpět do reality.

Tak co, kdy vyrazíte na svou cestu? Třeba už dnes večer? A že máte dojem, že vám ta cesta něco připomíná? A jestli se vám to všechno jen nezdálo? Kdo ví?