Odmalička mi lidé kolem mě říkali ty malá čarodějko, aniž by věděli, jak blízko jsou k pravdě. Ano, je to tak, jsem čarodějka. Ale pocházím z větve těch hodných čarodějek, které lidem neubližují, nezpůsobují jim zlo, ani je neproměňují v žabáky nebo nábytek.
My lidem pomáháme, kde jen to jde, do té míry, aby to nikomu nebylo podezřelé a nikdo nás neodhalil. Většinou stejnak lidé stačí jen tak trošku pošťouchnout, nejsou k tomu třeba žádná velká kouzla.
Bohužel nejhorší lidská dovednost je komunikace. Oni to prostě neumí. A když už to někdo umí, tak toho zase tak zneužívá, že se na to nedá koukat. Lidé nemusí ani umět čarovat, stačí, že jim bylo dáno darem umět mluvit, a oni pouhými slovy umí způsobit tolik zla, co by ani ten nejhorší čaroděj nesvedl svými kouzly.
Bohužel nejhorší lidská dovednost je komunikace. Oni to prostě neumí. A když už to někdo umí, tak toho zase tak zneužívá, že se na to nedá koukat. Lidé nemusí ani umět čarovat, stačí, že jim bylo dáno darem umět mluvit, a oni pouhými slovy umí způsobit tolik zla, co by ani ten nejhorší čaroděj nesvedl svými kouzly.
Nejčastějším naším kouzlem je tak způsobit lidem na pár dní neschopnost mluvit. Když se nemohou vyjádřit slovy, nemohou tak nikomu ublížit, a naopak mají dost času na to, poslouchat své myšlenky v hlavě a přemýšlet nad tím, co a jak vůbec říkají.
To byste se pak divili, jak si váží toho, že zase mohou mluvit a jak najednou váží slov, která chtějí vypustit z úst. Samozřejmě ne každému tato „léčba“ pomůže. Ale na takoví jsme už i my krátcí.
My čarodějky máme každý rok sraz. Je to vždy poslední dubnový den. To je vám taková paráda vždycky. Všechny se sejdeme na našem tajném místě, které vám samozřejmě nemůžu prozradit. Ale je to takový náš kopec, ze kterého vidíme široko daleko, a když použijeme naše kouzelné dalekohledy, můžeme vidět prakticky kamkoli nás napadne.
Na tom kopci si děláme ohně a tančíme kolem nich, soutěžíme v různých disciplínách. Třeba jako kdo dokáže nejrychleji říct nejdelší zaklínadlo, komu se podaří nejrychleji vzlétnout na koštěti, čí kočka dokáže zamňoukat složitější písničku, nebo čí pavouk vyhraje v pavoučích závodech. Pak máme taky módní přehlídku, kde si volíme Miss Nejoriginálnější klóbrc. To je vám vždycky tak parádní podívaná. Na to se pokaždé nejvíc těším.
To byste se pak divili, jak si váží toho, že zase mohou mluvit a jak najednou váží slov, která chtějí vypustit z úst. Samozřejmě ne každému tato „léčba“ pomůže. Ale na takoví jsme už i my krátcí.
My čarodějky máme každý rok sraz. Je to vždy poslední dubnový den. To je vám taková paráda vždycky. Všechny se sejdeme na našem tajném místě, které vám samozřejmě nemůžu prozradit. Ale je to takový náš kopec, ze kterého vidíme široko daleko, a když použijeme naše kouzelné dalekohledy, můžeme vidět prakticky kamkoli nás napadne.
Na tom kopci si děláme ohně a tančíme kolem nich, soutěžíme v různých disciplínách. Třeba jako kdo dokáže nejrychleji říct nejdelší zaklínadlo, komu se podaří nejrychleji vzlétnout na koštěti, čí kočka dokáže zamňoukat složitější písničku, nebo čí pavouk vyhraje v pavoučích závodech. Pak máme taky módní přehlídku, kde si volíme Miss Nejoriginálnější klóbrc. To je vám vždycky tak parádní podívaná. Na to se pokaždé nejvíc těším.
Ale co mám z našeho srazu úplně ze všeho nejvíc nejradši je chvíle, kdy všechny nasedneme na naše moderní tichá a nečoudivá košťata, a vydáme se do okolí. Létání mám obecně na čarodějnictví úplně ze všeho nejradši. Ten pohled z oblohy je prostě k nezaplacení. To si vždycky připadám volná jako pták.
Jenže my nelítáme jen tak pro naši zábavu. V noci z posledního dubnového dne na první májový den, tedy o Filipojakubské noci, máme totiž důležitý úkol. Každá čarodějka dostane sedm kouzelných kvítků, které může rozmístit na libovolných sedm kvetoucích stromů, dle jejího vlastního výběru. Kdo se pod těmito očarovanými stromy na prvního máje políbí, těm jejich láska vydrží do konce života.
Tak na prvního máje nezapomeňte na pusu, a pro jistotu si to pojistěte klidně pod více stromy, ať máte větší šanci. A co vy víte, třeba zrovna ten váš strom bude ten očarovaný s našim kouzelným kvítkem. A třeba taky ne. Ale ona stačí i ta pusa z lásky pod obyčejným stromem. Ono totiž nikdy nevíte, co se může stát, protože láska sama je mocná čarodějka, na kterou nemáme ani my, opravdové čarodějky.
Jenže my nelítáme jen tak pro naši zábavu. V noci z posledního dubnového dne na první májový den, tedy o Filipojakubské noci, máme totiž důležitý úkol. Každá čarodějka dostane sedm kouzelných kvítků, které může rozmístit na libovolných sedm kvetoucích stromů, dle jejího vlastního výběru. Kdo se pod těmito očarovanými stromy na prvního máje políbí, těm jejich láska vydrží do konce života.
Tak na prvního máje nezapomeňte na pusu, a pro jistotu si to pojistěte klidně pod více stromy, ať máte větší šanci. A co vy víte, třeba zrovna ten váš strom bude ten očarovaný s našim kouzelným kvítkem. A třeba taky ne. Ale ona stačí i ta pusa z lásky pod obyčejným stromem. Ono totiž nikdy nevíte, co se může stát, protože láska sama je mocná čarodějka, na kterou nemáme ani my, opravdové čarodějky.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář :)