Poprvé sama doma

Konečně to bylo tady. Můj první týden sama doma. Budu si tu moct hospodařit, jak budu jen já chtít. Vařit si jídla, která chci já, chodit spát, kdy chci já, v koupelně být tak dlouho, jak budu chtít. Hurá, konečně jsem se dočkala.

Měla jsem od rodičů slíbeno, že až budu plnoletá, bude na mně se rozhodnout, jestli chci jet na dovolenou s nimi, nebo zůstat sama doma. Neváhala jsem ani vteřinu, samozřejmě, že si chci náš byt užít sama pro sebe. Ale není to zas tak, že bych s nimi nejezdila ráda. Jenže jsem možná zapomněla zmínit, že mám ještě tři mladší sourozence. A podle toho taky ty dovolené občas vypadají. A ještě horší to je, když jsme všichni pohromadě v našem bytě. Takže jsem byla ráda za tuhle nabídku, že budu mít týden klidu jen pro sebe.

Na druhou stranu ale nebudu lhát, když balili a odjížděli, trochu mi bylo líto, že tentokrát nejedu s nimi, že se mě ten zmatek netýká. Že s nimi tohle dobrodružství nezažiju. Ale zase jsem věděla, že i když se mi bude chvíli stýskat, užiju si tu svobodu a klid. A i když se na ně pak budu těšit, až se vrátí, za chvilku si budu přát, aby už byli zase pryč. 

 

I když mám své sourozence a rodiče nejradši na světě, občas je potřeba dát si od sebe oddych. Se třemi mladšími sourozenci to nikdy nebylo lehké, ale za nic bych je nevyměnila. Ale teď jsem ráda, že si konečně můžu užít náš byt podle sebe.

Mám v plánu si vařit samé dobroty, a když se mi nebude chtít, přinesu si něco z města. I na ty nákupy potravin se těším, jak si napíšu seznam a budu si kupovat, co chci a potřebuji já. Taky mám v plánu tu trochu poklidit, když je tu konečně volno a dost prostoru, a aspoň se pak vrátí do čistého, i když to zase moc dlouho nevydrží.

Chci si vytřídit svoje oblečení, psací stůl a kosmetiku. Celkově si udělat pořádek ve svých věcech, abych věděla, co a kde mám, co potřebuji dokoupit, a tak. Před jejich příjezdem bych pak chtěla uvařit naše oblíbené jídlo a taky upéct nějakou dobrotu na přivítanou. 

 

Taky bych chtěla cvičit, chodit na procházky, jezdit na kole, hodně číst a být tak nějak jen sama se sebou. Věnovat tenhle týden klidu jen sobě. Dělat, co chci já, a dát se tak celkově dohromady a srovnat si myšlenky. Příští rok maturuju a pořád ještě ani nevím, na jakou vysokou školu bych chtěla nastoupit.

Samozřejmě, že ten týden utekl jako voda a už zítra se naši se sourozenci vracejí z dovolené. Mám uklizeno, navařeno, napečeno, večer mám v plánu si dát poslední vanu v klidu, pustit si film a k tomu si dát večeři, co jsem si už připravila.

Musím se přiznat, že se na ně už těším, ale na druhou stranu jsem si zvykla i na tu svobodu a klid, co jsem tu měla. Možná mě to i inspirovalo k tomu, že bych zkusila vysokou školu někde dál od domova a osamostatnila se. A taky mě to dost namotivovalo k tomu, že bych si co nejdřív to půjde chtěla pořídit nějaké svoje bydlení. A na šetření a plánování není nikdy brzy.