Co budu číst?







Koukám tady na stoh knížek, které si chci přečíst, a to mám v telefonu ještě mnohem větší imaginární kopu. Naštěstí na to nemám nějak omezený čas, tak není kam spěchat. Teda až na knížky z knihovny, které by se měly, logicky, vrátit. Třeba na Staříka, kterého čtu, na můj vkus, už docela dlouho, je v knihovně už rezervace. Ale už se zdárně blížím ke konci.

Nejsem tedy nijak omezená časem, ale ráda bych přes léto ten můj seznam trochu zkrátila. Problém ale je, že když ho z jedné strany zkracuji, z druhé mi přibývá. Jak je to možné? Soupis knížek, které bych si chtěla přečíst, si tvořím průběžně. Když mě něco zaujme v knižních novinkách, nebo na mě vyskočí na Instagramu, nebo někdo doporučuje, hned se koukám, co je to zač. A pokud mě nějak zaujme, šup s ní na seznam.


Pak ale nastává ještě další fáze, a tou je online katalog na stránkách knihovny, kde si knížky půjčuju. Nejsem ten typ, co by si každou knížku musel hned běžet koupit. Samozřejmě, když vychází nová knížka od oblíbené autorky, od které mám už vše přečteno, tak si ji třeba koupím. Ale stejně si nikdy nekupuju knihy jen tak. Odmala jsem naučená, že jsem je vždy k něčemu dostávala. Takže už je zažitou tradicí minimálně jedna knížka pod stromeček. A pak záleží, jestli se v době mých narozenin či svátku objeví nějaká kniha, o kterou bych měla zájem.

Pamatuju si, že třeba hodně knížek od Lanczové jsem si vybírala za vysvědčení. Taky to byla doba, kdy ještě vydávala klidně dva romány za rok. Letos konečně vyšla její novinka Těžká noc, po dlouhých pěti letech. Jsem na ni dost zvědavá. A uvidím, jestli vydržím čekat až do svátku, nebo si ji pořídím dříve. Ale když vidím tu hromadu před sebou, tak si myslím, že mám do podzimu co dělat.


Abych se ale vrátila k té knihovně. Vždy, když objevím nějakou knížku, co mě zaujme, nejprve zjišťuji, jestli ji nemají v knihovně. Za službu online katalogu jsem nesmírně ráda, protože si můžu i dohledat, zda je knížka k zapůjčení, nebo dokdy je zabraná. A celkově jsem s naší knihovnou dost spokojená. Na to, že se nachází ve vedlejším malém městě, tak je zvykem, že nové knížky v ní objevíme jen pár týdnů po tom, co přistály na poličkách v knihkupectví. Což hodně oceňuji a chválím, protože by asi nikdo nechodil do knihovny, která by neobměňovala svůj repertoár třeba pět deset let.

A pokud danou knížku v katalogu nenajdu a jde o novinku, chvíli počkám a určitě se brzy objeví. A když už jde už o starší dílo, které se mi nepodaří dohledat, většinou se bez přečtení obejdu. Ale nejtěžší je to s novinkami, které se hned stanou bestsellery, nebo jsou hodně populární. Ty sice v knihovně mají, ale většinou jen jeden výtisk. A než na vás dojde řada, tak si pěkně počkáte. Samozřejmě si můžete knihu rezervovat, ale já si většinou raději počkám. No a takhle na některé knihy čekám třeba už dva roky, ne-li víc. 😊


Asi nejdéle čekám na Hanu od Aleny Mornštajnové a na díla od Patrika Hartla, které se mi ještě nepodařila ulovit. Což zároveň vypovídá o jejich oblíbenosti. A loni jsem se konečně dočkala Bábovek od Radky Třeštíkové. K těm se přiznám, že jsem si po dočtení musela nakreslit na papír pavouka, abych ty propletené vztahy všechny viděla a pochopila. Kdo četl, určitě ví, o čem mluvím.

A ty knihy ze stohu, na který koukám, jsou:

- Slepá mapa od Aleny Mornštajnové

- Tatér z Osvětimi od Heather Morrisové (přiznám se, že jsem si doteď myslela, že ji napsal muž, a nevím proč 😊 )

- Veselí od Radky Třeštíkové

Vím, že jde o velice oblíbené knížky, které vyskakují více než často na IG. Ale já jsem je většinou objevila ještě dřív, než se stačily všude přemnožit, nebo jsem je dostala jako dárek. Třeba na Hanu jsem přišla hned ze začátku, kdy okolo ní nebylo takové haló. Mapu a Tatéra jsem si vybrala k Vánocům. A ano, od té doby je ještě nečetla. A Veselí jsem dostala teď k narozeninám, takže to je nejčerstvější.


A pak tu mám další knihy, které sice mám k dispozici, ale nejsou přímo moje:

- Námi to končí od Coleen Hooverové – další autorka, od které mám přečtené vše

- Sama sebou od Jojo Moyesové – 1. díl téhle série jsem četla až po zhlédnutí filmu, takže mě nemělo co překvapit, a také to byla první kniha od ní. Teď už mi chybí jen Sama sebou a Zakázané ovoce.

- Znovu já od Gayle Formanové – od té mi ještě chybí Kam jsi odešla

- Je to i můj život od Jodi Picoultové – podle které byl natočen i film, který jsem viděla už dávno, takže si ráda knížku přečtu, protože jde o velice vážný a smutný příběh. Zároveň jde o knížku z knihovny, kterou taky budeme muset někdy vrátit, takže ji mám v plánu začít číst hned po Staříkovi.


Dále je tu ten dlouhatánský seznam v telefonu, který tu určitě nebudu celý vypisovat. Ale mezi knížky, které bych si vážně chtěla přečíst lze zařadit například již zmiňovaného Patrika Hartla, Osm a Jen tak od Radky Třeštíkové, které mi ještě chybí, abych měla další autorku kompletní. Také jsem zvědavá na sérii od Ellen Ferrat, o které se taky hodně mluví a odehrává se v době, o které velmi ráda čtu, jak jsem už zmiňovala tady. A málem bych zapomněla na Evžena Bočka a jeho Aristokratku, kterou bych si taky ráda přečetla dřív, než vyjde film.

Na seznamu mám totiž taky díla, která sice byla někým doporučovaná, ale zatím se mi do nich moc nechce. Ale ani je ještě nechci mazat. Co kdyby náhodou na ně přišel vhodný čas. Což ale není určitě případ příběhu Jany Eyrové od Charlotte Brontëové, který jsem poprvé četla (schválně jsem se podívala do svého seznamu přečtených knih) v červenci 2008. Pěkně dlouhá doba na to, abych si to přečetla znovu, i když příběh si stále pamatuji. Jen čekám, kdy na to nastane ten pravý čas.


A kdybyste náhodou ještě nečetli předchozí články o knížkách, tak o svém čtenářském příběhu jsem psala tady a o knihách, které mě až tak nezaujaly tady.

Máte některou knihu z mého seznamu už přečtenou, nebo se na ni chystáte? Nebo třeba jiné dílo od uvedeného autora? Také bych byla moc ráda, kdybyste mi nějaké další doporučili, protože knížek přeci není nikdy dost 😊

Teď se mi vybavila scéna z Gilmorek, jak se byla Rory podívat na Harvard. Stojí před tou obří školní knihovnou a je smutná, že to všechno nemůže nikdy stihnout přečíst 😊

Komentáře