A co je to ten...?

„A co je vlastně ten …?“

„Jak bych ti to, babi, jen vysvětlila? Představ si, že máš doma album fotek. Ale nemáš v něm jen fotky z narozenin, Vánoc, dovolených, různých oslav a výjimečných událostí. Musíš do něj totiž přidat jednu fotku každý den. Třeba si vyfotíš snídani, nebo co jsi zrovna upekla, co jsi uvařila k obědu. Dokonce si vyfotíš i nákup, co sis pořídila dneska v Kauflandu, nebo se vyfotíš předtím, než odejdeš, aby bylo vidět, co máš dnes na sobě. Vyfotíš se i když přijdeš od kadeřnice, když si koupíš novou rtěnku nebo čistič záchodu. Uděláš fotku nepořádku v kuchyni a v obýváku, a po úklidu znovu, aby bylo vidět, jak sis mákla, a že se neflákáš. Musíš si taky vyfotit každou kávičku, ať s kamarádkou, nebo v klidu doma, a nejlíp s nohama na stole, a po tom úklidu. Jako, že ses odměnila za tu těžkou dřinu.

Takže foťák nebo mobil musí být tvojí součástí. Nesmíš nic udělat, sníst nebo uklidit bez toho, aniž by sis to vyfotila. Je jedno, jestli jíš doma nebo venku, sama nebo s někým, vždy nejdřív všechno vyfotit. Je jedno, jestli sis přinesla nákup potravin, oblečení, kosmetiky, čisticích prostředků nebo nádobí. Všechno musíš nejdřív vyfotit, než to dáš, kam to patří. Málem bych zapomněla na kytky. Ty jsou taky hodně fotogenický. Takže ať už nějakou dostaneš, sama si koupíš, nebo máš doma už dlouho, nezapomeň ji nacpat aspoň do každý druhý fotky. Taky světýlka jsou důležitý. Ty malý, co máš na baterky. Nejlíp omotat okolo nějaký tý kytky, a vyfotit.

A pak nesmíme zapomenout na popisky. Každou tu fotku musíš totiž nějak popsat. Co sis zrovna koupila, uvařila, dělala. Taky je důležitý, abys tam připsala osobu, s kterou jsi zrovna byla, a místo, kde jste byli. Takže napíšeš třeba: Dnešní kávička s Maruškou U kraba. Pěkně jsme podrbaly. Když budeš fotit, co máš dnes na sobě, musíš vypsat, kdes každou věc koupila. To může vypadat třeba takhle: Dnes nosím: džíny – Vietnamci v podloubí, tričko – Pepco, boty a kabelka – Deichmann. 

Když se vrátíš z Kauflandu, vyskládáš si nákup na stůl, vyfotíš a napíšeš k tomu: Dnešní nákup v Kauflandu. Skočte si tam taky, mají ve slevě máslo a cukr. To se na vánoční pečení vždy hodí. Když něco upečeš nebo uvaříš, musíš pod tu fotku napsat podrobný recept, a nejlíp i obchody, kde jsi ingredience koupila. Když budeš hlídat vnoučata, musíš si je vyfotit třeba na hřišti nebo na zmrzlině, a pod fotku napsat: Babička na plný úvazek. Vzala jsem vnoučátka na zmrzlinu. Jsou to moji miláčci. Ale jsem ráda, že je můžu zase vrátit.

A pak, když už budeš mít ten album plný, vezmeš ho a odneseš třeba na náměstí, nebo do Jednoty, kam chodí celá vesnice. Lidi si ho tam budou moct prohlížet a psát pod každou fotku svoje komentáře. Jako třeba: Co to má proboha na sobě? Neměla by zhubnout? Tady má nějaký moc hubený nohy. To zase měla k obědu řízky? Hele, co si to koupila. Asi drží zdravou stravu. Ty její vnoučata jsou nějaký rozmazlený. Ona je vzala na zmrzlinu? Sladký se přece dětem nedává. Ježíš, ona ti děti snad krmí mrkví, chudáci. A hele, zase byla u kadeřnice, ta si žije. Měla by se nechat ostříhat, podívejte na ty její vlasy.

Ona má boty a kabelku z Deichmanna? Ta si žije. Ona nakupuje u Vietnamců? Dělá ze sebe chudinku, jak kdyby neměla důchod, a ještě nechodila do práce. Zase byla u doktorky, ta je snad hypochondr. Pekla jsem podle jejího receptu štrúdl, a vůbec nebyl tak hezkej, jak ho měla ona. Určitě tam dává nějakou tajnou ingredienci, kterou do receptu nenapsala. Šla jsem do toho Kauflandu pro to máslo, a hnala jsem se tam úplně zbytečně, už ho neměli. Ty lidi taky můžou k těm tvým fotkám lepit srdíčka. A logicky, která fotka bude mít nejvíc srdíček, ta se nejvíc líbí. Ale taky se můžeš sama rozhodnout, komu budeš fotky ukazovat a komu ne. Přihlásili by se ti, kdo by měli zájem, ale ty bys to dovolila, jen komu bys chtěla.

Kdybys měla větší odvahu, mohla by ses při všech těch činnostech i natáčet. Úplně kraťoučký videa, kde bys říkala něco podobného, cos psala pod ty fotky. Pak bys ten telefon vzala a zase jim to šla pouštět do tý Jednoty. Opět bys to mohla ukázat jen těm, co bys chtěla, nebo všem. A ti sledující by ti mohli pokládat k jednotlivým videím otázky, nebo tě chválit, ale i pomlouvat. Kdyby se ti někdo nelíbil, jednoduše bys ho vyhodila ze své výběrové skupiny.

A pokud bys měla největší odvahu, a ráda se předvádíš a mluvíš před lidmi, mohla bys do tý Jednoty vyvěsit cedulku, že ten a ten den v tolik a tolik přijdeš a budeš jim vyprávět naživo. Buď si vybereš svoje téma, nebo ti můžou oni pokládat otázky a ty jim na ně musíš hned odpovědět.

Pak, až se zase budeš scházet s holkama na kafe, můžete porovnávat, která sesbírala nejvíc srdíček, která měla nejvíc chvály u receptu na perníčky, a která má, podle sousedů, nejlíp uklizeno a vyzdobeno na Vánoce. Hlavně si ale nesmíte závidět, musíte se podporovat. Ne, že začnete pomlouvat zrovna tu, co dnes nepřišla.“

„Holčičko moje, a proč bych tohle všechno dělala? To v dnešní době opravdu někdo dělá, že se fotí, při všem, co dělá, jí a co si koupí? Koho může zajímat, co měl někdo jiný k snídani, nebo kde byl na dovolené? Dost mi to připomíná dobu, kdy sousedi věděli, cos měla v neděli k obědu a co máš doma nového. Jen si s tím, ty zvědavci, museli dát trochu práce. Ale tohle mi přijde, jako bys jim to rovnou naservírovala na stříbrném podnose. Asi nikdy nepochopím, proč to vy mladí děláte.“

Ptali se vás někdy babičky, dědové, nebo kdokoli ze starší generace, co vlastně ti mladí, na tom internetu pořád dělají? A chtěli třeba vysvětlit, co znamená tohle a tamto, co slyšeli od vnoučat, nebo v televizi? Snažili jste se jim to vysvětlit? A jak jste byli úspěšní? A nakonec, uhodli jste vlastně, co jsem se dnes snažila vysvětlit já?