Óda na podzim

 

Už dávno vím, že kdyby mi někdo položil otázku, jaké je moje nejoblíbenější roční období, jednoznačně bych odpověděla, že podzim. Ale proč?

Chtělo by se říct, že podzim, a hlavně září (neberu podzim přesně podle kalendáře) je nejvíce spojený s nástupem do školy. Pak tu máme ubývající světlo, zkracující se dny, pošmourné počasí atd. Tak co je na něm pěkného?

A mně se právě všechno tohle na něm líbí. Ještě za školních let jsem neměla září, resp. nástup do školy, spojeno s ničím negativním. Právě naopak. Nemůžu říct, že bych se na návrat do školy někdy vyloženě netěšila. Jasně, končí prázdniny, které jsou fajn, začíná zase brzké vstávání, které v lásce rozhodně nemám, ale zkrátka jsem se vždy těšila na návrat do pravidelného režimu.

 

Na začátku školy jsem vždy měla ráda i tu přípravu. Nadepisování a linkování nových sešitů, snaha o krasopisně nadepsané a popsané první stránky. A to se vůbec netýkalo jen let na základní nebo střední škole. Nakupování nových sešitů a pomůcek jsem si užívala i za dob vysokoškolských studií. A je to vlastně i jedna z věcí, které mi teď schází. Ty nové začátky, nákup krásných sešitů a tužek, první psaní na čisté stránky.

Školní léta už jsou za mnou, ale stejně se toho u mě moc nezměnilo. Pořád beru září jako nový začátek. Vlastně bych řekla, že u mě nezačíná nový rok lednem, ale zářím 😊 Jedu asi na hospodářský rok, místo na ten kalendářní 😊 Konec prázdnin ve mně evokuje i konec léta, i když podle kalendáře to tak není, a navrácení se do svých povinností, do pravidelného uspořádané režimu, po značně chaotickém létě. Kdybych měla těmto obdobím přiřadit vlastnosti, řekla bych, že po vyplašeném a rozjařeném létě přichází zamyšlený a melancholický podzim.

A proč je tedy podzim moje nejoblíbenější roční období? Jediné, co snáším hůř, je úbytek světla. Ani mi tolik nevadí, že se večer dřív stmívá, ale nemuselo by to skončit už na čtyřech hodinách odpoledne, a také se mi rozhodně lépe vstává se světlem. Není nic moc příjemného, když v zimě jezdíte do práce i z práce potmě. 

 

Postupné dřívější stmívání ale oceňuji, pomáhá mi to vrátit se do režimu a chodit dřív spát. Komu by se totiž chtělo připravovat do postele, když je venku ještě světlo. Stejně tak ve mně dřívější západ slunce evokuje útulnější prostředí doma. Miluju, když se na podzim procházíte, pomalu zapadá sluníčko, vzduch chladne, a vy se pak můžete vrátit do tepla útulného domova.

Podzimní procházky mám snad nejradši. Příroda mi v tuto dobu přijde nejkrásnější. Ty barvy, podzim je vlastně nejbarevnějším obdobím. A nesmím zapomenout na plody podzimu. Vzpomínám, jak jsme chodili sbírat kaštany, šípek a barevné listí na tvoření o výtvarné výchově. Pár stromů s kaštany jsem měla po cestě na základní školu, a pamatuji si, jak jsme je se spolužáky ráno i odpoledne sbírali, a ty, co jsme z nich nevytvořili kaštanová zvířátka, mi zůstaly zapomenuté ve školní tašce klidně až do jara.

S příchodem podzimu mám také spojené louskání ořechů. Nejradši mám vlašské ořechy čerstvé hned na začátku jejich sezony, když se ještě dají loupat. Miluju loupání ořechů z té slabé slupky, jak se vylíhne krásný neposkvrněný, hladký kousek oříšku. Podle mě jsou mladé ořechy mnohem chutnější než ty sušené, které se louskají v zimě do cukroví. Jejich jedinečnost také rozhodně tkví v tom, že je jejich doba tak moc krátká. 

 

Jakmile začnou první podzimní deště, na internetu se objeví tolik článků a fotek, jak si ten ošklivý podzim zpříjemnit, případně jak si ho užít. Nejčastěji se objevují spojení jako zachumlat se do deky, číst si, zapalovat vonné svíčky, popíjet horkou čokoládu, ohřívat se před krbem. Trochu mi to připomíná americkou romantickou komedii 😊 Nic ve zlém, představa je to krásná, ale upřímně z toho vlastně nic moc neprovozuji.

Samozřejmě si čtu, ale to po celý rok. Zachumlat do deky mě nutí jedině to, když doma není ještě zatopeno, nebo jsem nemocná. Pálení svíček mám spojené výhradně až s Vánoci, krb doma nemáme, a horkou čokoládu piju výjimečně a určitě ne kvůli podzimu.

Takže asi nejsem klasická „užívačka“ a „vychutnávačka“ podzimu 😊, ale já si vlastně i dost zakládám na tom, že mám všechno trochu jinak, než se dělá a by se mělo mít 😊 Zkrátka mám ráda svoji verzi užívání si podzimu s procházkami, obdivováním barevných kouzel přírody, sbíráním podzimních plodů a postupným přesouváním se z venku zase zpět do tepla domova.

Jak jste na tom s podzimem vy? Patříte do skupiny jeho oblíbenců nebo právě naopak?