Myslím si, že neexistuje člověk, kterého by letos minula alespoň nějaká změna. A pokud ano, tak opravdu jen minimum. Když se ohlédneme zpátky za rokem 2020, bohužel nás jako první napadnou spíš ty změny k horšímu. Jakmile se ale zamyslíme trochu hlouběji, určitě nám v mysli vyvstane i nějaká ta změna k lepšímu.
Když se zamyslím nad svým rokem 2020, klidně bych ho nazvala rokem vztahových změn. Některé vztahy jsem opustila, jiné rozvíjela a další přeměnila nebo prohloubila. Z většiny ale můžu říct, že šlo o změny k lepšímu.
Mnoho změn se asi většině událo i v pracovním životě. Někdo bohužel o práci přišel, jiný naopak dostal šanci využít možnosti. Co se týče mého pracovního života, na většinu roku se přesunul domů, asi jako ostatním pracujícím v kancelářích. Můžu říct, že jsem vděčná, že mám takovou práci, která tuto možnost umožňuje. Vím, že se v poslední době hodně řešila rovnováha mezi prací a osobním životem, a právě i možnost částečné práce z domova. A najednou jsme tu možnost dostali. Někteří ze začátku možná nevěděli, jak s tím naložit, ale museli jsme na to ze dne na den přijít, abychom mohli nadále co nejnormálněji fungovat.
Mnoho změn se asi většině událo i v pracovním životě. Někdo bohužel o práci přišel, jiný naopak dostal šanci využít možnosti. Co se týče mého pracovního života, na většinu roku se přesunul domů, asi jako ostatním pracujícím v kancelářích. Můžu říct, že jsem vděčná, že mám takovou práci, která tuto možnost umožňuje. Vím, že se v poslední době hodně řešila rovnováha mezi prací a osobním životem, a právě i možnost částečné práce z domova. A najednou jsme tu možnost dostali. Někteří ze začátku možná nevěděli, jak s tím naložit, ale museli jsme na to ze dne na den přijít, abychom mohli nadále co nejnormálněji fungovat.
Někdo zjistil, že mu práce z domova nad míru vyhovuje, jiný se už nemohl dočkat, až se vrátí do klidu kanceláře z domova, kde se najednou všichni členové potřebovali usadit před počítače. Co jsem vyposlechla z mého okolí, zatím to vypadá, že nejvíc by lidem vyhovoval určitý kompromis mezi prací z domova a z kanceláře. Ale tak je to většinou se vším, protože čeho je moc, toho je příliš. A nějaká změna, a to i pracovního prostředí, sem tam neuškodí, naopak jen prospěje.
Když se otočím za svým pracovním rokem, můžu s klidem říct, že jsem spokojená. Vyzkoušela jsem si práci z domova, kterou jsem si někde v podvědomí vždy přála. Někteří kolegové sice odešli, ale noví zase přišli. Neminulo mě ani povýšení, a pořád mám možnost zdokonalovat se ve svých dovednostech a nabývat nové zkušenosti. Má práce mě baví a těším se na ni, co víc bych mohla chtít?
Pokud se zaměřím na volnočasovou oblast života, tak jsem například po více než osmi letech letos zase sedla na kolo. Také jsem byla uvedena do tajů online her, našla si čas na to, jen tak si pustit nějaký seriál nebo film, což jsem doteď nijak nevyhledávala, odhodlala se jít na fyzioterapii se zády, přečetla třicet knih, nebo se naučila chodit na procházky sama se sebou.
Pokud se zaměřím na volnočasovou oblast života, tak jsem například po více než osmi letech letos zase sedla na kolo. Také jsem byla uvedena do tajů online her, našla si čas na to, jen tak si pustit nějaký seriál nebo film, což jsem doteď nijak nevyhledávala, odhodlala se jít na fyzioterapii se zády, přečetla třicet knih, nebo se naučila chodit na procházky sama se sebou.
Pokud se zaměřím na blogový rok, tak jsem pravidelně každou neděli opět vydávala nový článek, což znamená, že jsem jich za rok 2020 napsala dalších 52. Psaním jsem tak strávila minimálně 104 hodin, což je 6 240 minut, tedy téměř 4,5 dne, což se nejeví jako až tak moc. Články také doprovázelo minimálně 104 fotografií. Na Instagramu jsem za rok 2020 zveřejnila 64 příspěvků.
Našla jsem loňský shrnující článek, který si můžete přečíst tady. Svůj plán na rok 2020 jsem splnila na půl. Každou neděli přibýval, a i nadále bude přibývat, nový článek, ale pravidelnosti na Instagramu se mi stále nevede dosáhnout. Budu se tak držet loňského plánu a snažit se dodržet alespoň dva příspěvky týdně. I když tohle se mi dodržet nepovedlo, řekla bych, že jsem si vytvořila vyhovující systém přidávání příspěvků, kdy střídám příspěvky s knihami a upoutávkami na nové články na blogu. Snažím se vždy i o to, aby k sobě fotografie ladily barevně a kompozičně.
A myslím, že kdybych dodržovala nastavenou pravidelnost přispívání, zvýšily by se mi i reakce. Protože už letos jsem obdržela hned několik liků a komentářů, kterých si hodně vážím. Mezi nejcennější like roku 2020 rozhodně beru ten od herečky Evy Holubové, nebo od spisovatelky Colleen Hoover. A komentář, který mi udělal největší radost, a kterého si nejvíc vážím, byl od spisovatelky Veroniky Homolové Tóthové, když jsem zveřejnila příspěvek s její knihou Mengeleho děvče. Když bych měla říct, k čemu bych chtěla vést svůj Instagram, bylo by to právě k vytvoření menší skupiny lidí, se kterými bychom mohli společně diskutovat, jak nad přečtenými knížkami, tak nad tématy mých článků.
Našla jsem loňský shrnující článek, který si můžete přečíst tady. Svůj plán na rok 2020 jsem splnila na půl. Každou neděli přibýval, a i nadále bude přibývat, nový článek, ale pravidelnosti na Instagramu se mi stále nevede dosáhnout. Budu se tak držet loňského plánu a snažit se dodržet alespoň dva příspěvky týdně. I když tohle se mi dodržet nepovedlo, řekla bych, že jsem si vytvořila vyhovující systém přidávání příspěvků, kdy střídám příspěvky s knihami a upoutávkami na nové články na blogu. Snažím se vždy i o to, aby k sobě fotografie ladily barevně a kompozičně.
A myslím, že kdybych dodržovala nastavenou pravidelnost přispívání, zvýšily by se mi i reakce. Protože už letos jsem obdržela hned několik liků a komentářů, kterých si hodně vážím. Mezi nejcennější like roku 2020 rozhodně beru ten od herečky Evy Holubové, nebo od spisovatelky Colleen Hoover. A komentář, který mi udělal největší radost, a kterého si nejvíc vážím, byl od spisovatelky Veroniky Homolové Tóthové, když jsem zveřejnila příspěvek s její knihou Mengeleho děvče. Když bych měla říct, k čemu bych chtěla vést svůj Instagram, bylo by to právě k vytvoření menší skupiny lidí, se kterými bychom mohli společně diskutovat, jak nad přečtenými knížkami, tak nad tématy mých článků.
Abych navázala na článek z konce loňského roku, i letos uvedu nejčtenější články blogu, kterými jsou:
1. Jak se vaří krampoblouch (asi největší překvapení, ale jelikož se na to stále píšou slohové práce, tak je to jasné 😊)
2. Co pro mě znamená hudba?
3. Co bude dál?
Jak už o mně možná víte, nejsem zrovna typ na předsevzetí, takže se ani letos žádného nedočkáte 😊 Stejně tak si na ukončený rok nehodlám nijak stěžovat, nemůžu říct, že pro mě by byl tak moc špatný. Navzdory všemu, co se letos událo, z něj mám vlastně docela dobrý pocit. A nevadí mi, že se mnou možná většina nebude souhlasit. Nemám ani žádná speciální přání nebo plány, které bych si chtěla v roce 2021 splnit. Snad jen to, co jsem chtěla od letošního roku, ale zrovna jsem si vybrala ten nejhorší možný 😊 A to je, víc se z online světa přesunout do toho offline 😊
A co se týče blogu, pořád budou články pravidelně každou neděli. Budu ráda za vaše reakce na cokoli 😊 Ráda bych nad články rozvířila i diskuze. Budu se snažit udržet pravidelnost příspěvků na Instagramu. A nakonec, kdo dočetl až sem, mám pro vás, a pro blog k 2. narozeninám, dárek 😊
Do nového roku nám všem přeju, ať se nám podaří dosáhnout všeho, co si přejeme, a ať si svoje plány rušíme jen my sami a nikdo, nebo nic jiného!
A co se týče blogu, pořád budou články pravidelně každou neděli. Budu ráda za vaše reakce na cokoli 😊 Ráda bych nad články rozvířila i diskuze. Budu se snažit udržet pravidelnost příspěvků na Instagramu. A nakonec, kdo dočetl až sem, mám pro vás, a pro blog k 2. narozeninám, dárek 😊
Do nového roku nám všem přeju, ať se nám podaří dosáhnout všeho, co si přejeme, a ať si svoje plány rušíme jen my sami a nikdo, nebo nic jiného!
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář :)