Holkou ze snu? Leda ve snu!

 

Když jsi mě nabaloval, krmil jsi mě sladkýma řečičkama. Mazal jsi mi med kolem pusy, zatemňoval zrak i myšlení.

Ze začátku jsem ti na to neskočila, nejsem nějaká, co by šla hned s každým. Ale tys začal přitvrzovat, v tom dobrým slova smyslu. Přidával si lichotky, zahrnoval mě pozorností i pozornostmi. A které ženě by se to nelíbilo.

A tak si docílil toho, že jsem se do tebe trochu zakoukala. Tak dobře, byla jsem v tom až po uši.

Bral jsi mě na romantické výlety, zahrnoval malými dárky, pozorností a sladkými řečmi. Sladit si v té době ještě čaj, už bych měla cukrovku.

Vykládal jsi mi, jak jsi ještě žádnou holku jako jsem já nepotkal. Že to není možné, že přesně odpovídám tvým představám a nejtajnějším snům. Že jsem tvoje vySNĚná holka, holka ze snu. 

A tak to chvíli pokračovalo. Já si plula na svém růžovém vatovém obláčku, na nose ladicí růžové brýle. Neposlouchala jsem varování okolí, nechtěla nic od nikoho slyšet.

Musela jsem si nabít nos sama. Však se taky říká, že zkušenosti jsou stejnak nepřenosné.

Jednoho dne jsem tě viděla s jinou holkou. Díval ses na ni přesně jako na mě, a i když jsem to nemohla slyšet, bylo mi naprosto jasné, jaké klíny jí právě valíš do hlavy.

To jsem byla vážně tak blbá? Tak slepá? Zrovna já? Ta, která vždycky vykládala, že by se nikdy klukem nenechala zmanipulovat a oblbnout. Ta, která se holkám ve stejné situaci vysmívala.

Tak, a to mám za to. Karma je prý zdarma. Teď se můžu leda vysmívat sama sobě před zrcadlem. Jak jsem hloupá a slepá, jak jsem nepoznala, že mě jen oblbuje. 

 

Anebo jsem to možná věděla, někde hluboko v podvědomí jsem to tušila. Věděla jsem, že to rozhodně nebude navždy. Že s ním jednou k oltáři vážně nepokráčím. Že rodinu s ním zakládat nebudu.

Prostě jsem si chtěla jen na chvíli užít té příjemné pozornosti. Těch sladkých řečiček, které tolik lichotily mému sebevědomí, které byly určené jen a jen pro mě, nebo to jsem si aspoň namlouvala. I když jsem musela vědět, že to úplně stejně zkouší na každou. Tohle přece holka pozná, že to neříká poprvé. Nebo ne? Nebo je tak dobrý herec? Spíš jsem si to prostě jen nechtěla přiznat.

Ať to bylo, jak chce, stejně jsem za tu zkušenost ráda. Myslím, že si tím projde téměř každá holka, není se za co stydět, takových sladkooblbovačů je na světě hromada. A nejlepší na tom je, že po tom prvním se už nachytat nenecháme, alespoň většina teda ne, některé do toho jdou dobrovolně znovu a znovu.

Ale ty, co se už nenechají, jedna taková zkušenost jim stačí, z ní dokonce dokáží těžit. Kdežto tihle kluci se málokdy změní, a ještě jako padesátníci si myslí, že jim každá padne k nohám. A některým asi ano. Ale já to rozhodně nebudu.

Říkal mi, že jsem jeho vySNĚná holka. Holka ze snu. A pak mě podvedl. Už nikdy nechci být vySNĚnou holkou. Holkou ze snu.