Co by bylo, kdyby...






 
Dokážete si představit, jak by váš život vypadal, kdybyste zůstali se svou první dospělou láskou? Samozřejmě tohle není otázka pro ty, kterým se to povedlo a vedle své první lásky žijí.

Jasně, že se jedná o velké co by kdyby. Ale pokud se nenacházíte ještě v období, kdy je to až moc čerstvé, nebo se vám jen z pouhé zmínky o první lásce nedělá špatně od žaludku, pojďme to zkusit. Věřím, že u většiny z nás půjde o alespoň malé pobavení a fantazírování.

Kolikaleté výročí byste se svojí první láskou právě teď slavili? U mě by to bylo právě patnáct let, a to není zrovna málo. Tolik let nevydrží ani většina manželství, takže je dost dobře možné, že bychom stejně už žádné výročí neslavili a byli bychom třeba rozvedení. 


 
Myslíte, že byste měli se svou první láskou děti? A kolik by jich bylo? Nebo jste se o tom tenkrát už dokonce bavili a měli jste přesně naplánováno, kolik dětí budete mít, jakého budou pohlaví, jaký budou mít věkový rozdíl, a jak se budou jmenovat?

A máte nějakou představu, jak byste teď asi žili? Jestli ve městě, na vesnici, v domě, nebo v bytě? Měli jste v tom už tenkrát jasno, nebo to ještě ani zdaleka nebylo na pořadu dne? Já osobně moc netuším. Pravděpodobně bychom ze začátku bydleli někde v bytě, ale jestli bychom se pak posunuli do vlastního, a měli teď na krku hypotéku, nebo bychom bydleli u jedněch z rodičů, nebo něco třeba zdědili? Vůbec si nedokážu konkrétní místo, kde bychom teď žili, představit.

Co myslíte, že byste za ten váš společný život už dokázali zvládnout a zažít? Byl by to šťastný a spokojený život, nebo byste za sebou měli už nespočet dramat? Řešili byste rodinné problémy, zdravotní problémy, vztahové problémy, problémy s rodiči, s dětmi, s prací? Možná i finanční problémy? Možná by měl jeden z vás problémy v práci, možná by si nějakou dobu práci nemohl najít?

Nebo byste si životem proplouvali na růžovém obláčku, vše by vám vycházelo, rozjeli byste společné podnikání, šlo by vám to krásně v manželství i v práci, a byli za vodou? Jezdili byste každý měsíc někam za teplem na dovolenou, nebo byste byli rádi, že si v létě vyjedete pod stan? 


 
Samozřejmě, že se jedná jen a pouze o naše vybájené fantazírování, možná sami sebe u toho vymýšlení dokážeme pobavit. Pravděpodobně nám to celé bude připadat naprosto absurdní. Ať už jsme měli důvod jakýkoli, nějaký tam tenkrát byl, a proto se svojí první láskou už nejsme. A věřím, že většina z nás je s tím rozhodnutím dávno smířená a nikdy ho nezpochybňovala, a nebádala nad tím, jestli to bylo správné rozhodnutí.

Co jsem ale tímhle vším chtěla ukázat a na jakou myšlenku nás přivést? Abychom si tím fantazírováním co by bylo kdyby uvědomili, co je teď. Jak žijeme teď? Co teď máme a co teď chceme? Je to to, co jsme plánovali se svou první láskou? Nebo je to mnohem lepší? Udělali jsme pro sebe dobře, že jsme se tenkrát rozhodli tak, jak jsme se rozhodli?

Někdo z nás o své první lásce po celou tu dobu neslyšel ani slovo, a vůbec netuší, jak žije, co dělá. Ale ta druhá skupina z nás je se svou první láskou buď v přímém občasném kontaktu, nebo ji sleduje na internetu, nebo měli společnou skupinu přátel, a něco se k nám občas donese. Takže tak nějak víme, máme představu, jak ten druhý žije. A i díky tomu víme, že jsme se tenkrát rozhodli správně, že takhle jsme si náš život opravdu nepředstavovali.

Komentáře